Ukazujeme, že fungující stát musí při rozhodování vycházet z reálných koncepcí a dlouhodobých plánů. K odstranění nežádoucích disproporcí a škodlivých jevů a procesů je nutná cílevědomá činnost člověka, který zná své potřeby a cíle.

Analýza sociálně ekonomických jevů a procesů, jejich kvantifikace a modelová řešení jsou předpoklady rozhodování zabezpečující odstraňování škodlivých jevů a procesů.

Individuální pohledy zpravidla jsou vhodné pro určité subjekty a mohou být nevhodné pro ostatní. Často se přijímají rozhodnutí, z nichž má prospěch jen určitá skupina.

Rozhodnutí by mělo vznikat jako koncensus převážné většiny obyvatelstva. To vyžaduje komplexní analýzy a následné syntézy. Při komplexní analýze národního hospodářství je nutno uvažovat relevantní hlediska (roviny pohledu), kterými jsou např. pohledy peněžní a hmotný, individuální a agregátní, veřejný a soukromý, regionální a celostátní, domácí a zahraniční, regulovaný a neregulovaný. Při tom je nutné uvažovat aspekty sociální, vlastnictví, měnové, rozpočtové, ekologické, energetické, a další.

Cílem rozhodování státních orgánů je odstraňování nepříznivých jevů a procesů v národním hospodářství. To však nenastává automaticky. Existující škodlivé jevy a procesy nevyvolávají procesy pro jejich odstraňování. Proto neexistují automatické mechanizmy nastolující požadované cíle.

Zabezpečení koncepční a plánovací činnosti

Koncepční a plánovací činnost musí být zabezpečena organizačně, personálně a finančně.

Koncepční, prognostická a plánovací rozhodování je zpravidla děláno formou isolovaných rozhodnutí, která ale nemusí dávat vhodné řešení pro celek. Tento postup např. neumožňuje (nepodporuje) získání řešení celku v požadované struktuře. Poznamenejme, že isolovaný přístup nemusí být z hlediska celku úplný a konsistentní.

Plány týkající se udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů, plány růstu významných odvětví prakticky nejsou kvantitativně konkretizovány v dlouhodobém horizontu a nestávají se závaznými dokumenty pro státní správu a provádějící subjekty.

U dlouhodobých plánů je nutné zachování jejich kontinuity při změnách volených orgánů. To znamená, že zákony a dokumenty týkající se státu a jeho řízení, musí být dlouhodobě platné.

Změny a různé novely svědčí o nekvalifikovanosti při jejich tvorbě a nekompetenci při jejich přijímání. Vyskytují se případy, že orgán samosprávy zruší rozhodnutí předcházejícího orgánu, čímž dochází k diskontinuitě popřípadě poškození zájmů subjektů.

Naléhavým cílem dneška je načrtnout obraz budoucí společnosti se všemi klady a zápory a naznačit, jak ekonomika bude reagovat na změny. Ve svém důsledku to značí navrhnout opatření  pro dobře fungující stát. Některé náměty byly uvedeny v našem „Desateru pro osvíceného diktátora“.

Z uvedených důvodů by měla vzniknout Rada rozvoje, která by plnila výše naznačené úkoly a posuzovala by konsistenci a úplnost rozhodování. Počet členů rady by neměl převýšit deset osob. Členy Rady by jmenoval prezident republiky. V zájmu akceschopnosti by Rada měla mít vlastní aparát v počtu cca 20 osob.

Zpracoval: B. Sekerka, M. Zemánek