Projevy - Projev Josefa Středuly

Vážení páni předsedající, vážené dámy, vážení pánové, mnozí z vás také vážené kolegyně, vážení kolegové. Přiznám se, že teď nebudu počítat těch 750 delegátů, ale věřím, že se určitě věnují poctivě všichni té práci, která souvisí se sjezdem. Ale protože to znám z vlastních zkušeností tak to vemte jako takové mírné popíchnutí, ale myslím si, že to další to už nebude mírné popíchnutí. Já předpokládám, že si potom… Pan premiér přišel a já jsem moc rád, protože já jsem si opsal těch 10 bodů, když během toho, když tady byly hodnoceny. A já vám rád nějakou zpětnou vazbu.

Zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9 200. Děkujeme, ale málo. (Potlesk) Víte, jestliže jsme v situaci, kdy nám tady operují firmy, které mají minimální mzdu 1 300, 1 400, 1 600 euro a v Čechách máme 9 200 a pokud bychom se chtěli dotáhnout na slovenskou úroveň, tak bychom ji museli zvýšit o 1 500 korun, tak si myslím, že to mé málo, si myslím docela ještě rozumné stanovisko a takové vstřícné. Na straně druhé, vážení, máme zaměstnance, kteří přijdou, poctivě odpracují těch svých 40 hodin týdně, poctivě pracují, potom přijdou domů, dostanou výplatu a mohou jít rovnou na sociálku, protože mají tak nízkou mzdu, nebo-li hladovou mzdu, ze které nemohou vyžít z měsíce na měsíc. To přeci je nespravedlivé tímto způsobem žít v 21. století, po 25ti letech od revoluce. To je taky velmi vážné.

Další bod. Navýšení penzí jejich plná a pravidelná valorizace. Ano jsme rádi, že se začínají opětovně valorizovat penze. Ale situace mnoha důchodců je taková, že se bojí příštího měsíce. Dříve měli možnost trochu pomáhat svým dětem, teď děti pomáhají svým rodičům za to, že poctivě celý život pracovali. Vážení, to také není spravedlivé. Ti, kteří spekulovali, neplatili si důchody, protože se rozhodli podnikat a teď říkají, že mají malé penze a dokonce někteří už i řekli, že to nevěděli, tak to je na pováženou. Ale ti, co poctivě pracovali a teď se bojí příštího měsíce, zda budou schopni si aspoň základní potřeby zaplatit nebo zaplatit nájem, tak to opravdu není dobrá situace. Takže pokud navýšení penzí, tak totéž co u minimální mzdy – málo.

Navýšení platů hasičů, policistů, lékařů, zdravotních sester a podobně 3,5 – 5 %, děkujeme. To byl velmi silný signál, obzvlášť když se podařilo to navýšení realizovat 1. 11. Já také děkuji některým ministrů, kteří sice bojovali, ale ve finále souhlasili s tím, aby to navýšení bylo. Ale víte, že lidé v krizi přišli o takových 10 – 15 %, protože tehdejší vlády, pokud na někom šetřili, tak na vlastních zaměstnancích a ve chvíli, kdy ušetřili v rozpočtu, tak se chlubili, jakou udělali velkou dardu, ale ve finále to zaplatili ti nejobyčejnější lidé, ti nejpoctivější a já musím tady zdůraznit, že lidé, kteří pracují ve státní správě nebo ve veřejných službách, tak to nejsou žádní loupežníci. To jsou lidé poctiví a mnohdy to spíš záleží na jejich vedoucích než na nich samotných co se na tom úřadu děje, nebo na té příslušné organizaci. A jestliže na podzim loňského roku, to už bylo za vlády vás pane předsedo, tak došlo třeba k tomu, že některý ministr, kde jsou úplně nejhladovější mzdy, ale prosím to nejhladovější, to není jenom obraz, to je realita a to je na Ministerstvu kultury, tak ještě vyzývali při snaze zkrátit rozpočet ty ostatní k tomu, aby ještě snížili počty zaměstnanců, případně ještě zredukovali ty částky. To moc nehraje úplně s tím bodem 3. Takže myslím si, že také je hodně co zlepšit. A můžu říci, že úplně nejhorší situace je u nepedagogických zaměstnanců ve školství, u lidí, kteří pracují v živé a neživé kultuře.To je opravdu zoufalé. Ti lidé tam pracují z ryzího entusiasmu, protože jestliže jdete do práce a dostanete za to 12 nebo 13 000 hrubého, vážení, na konci měsíce, strhne se vám daň a potom zoufáte a bojíte se, že onemocníte, prostě v tu chvíli si nesplníte vůbec žádné závazky, tak to přece se nemůžeme divit, že ten hospodářský růst je tak pozvolný, protože lidé to málo co vydělají, tak si samozřejmě schraňují. A můžu vám říci, že lidé jsou velmi citliví na to, když se hovoří o průměrných mzdách, ne proto, že by byly proti té statistické veličině, ale protože objektivně je to tak, že 80 % obyvatel tuto mzdu nikdy neuvidí a ještě nikdy nevidělo. A většinová mzda je kolem těch 20 000, resp. 21 000 hrubého a to jsou spíš ti šťastnější. Takže další takový zpětný obraz a věřím tomu, že pro vás třeba iniciativa k tomu, co by se mohlo v budoucím čase také dařit.

Další z bodů byl napsán „Účinný zákon o státní službě po 12letech“. Uvidíme v červenci. To vůbec není tak jednoduché. Přijmout zákon je jedna věc, transformovat jej do reálné praxe druhá věc, řešit odměňování je další věc a skutečný náběh zákona o státní službě s funkčností státní správy, to je další věc. A může vám říci, že to bude ještě asi veselé, protože v této chvíli zároveň zasedá sjezd odborového svazu státních orgánů a organizací, který po mém proslovu půjdu okamžitě navštívit, protože ta situace je skutečně vážná. Víte ale co nemáme rádi? Když se naslibují hory doly a potom se na to zapomene. Obzvláště, když se slibují hory doly a nerozumím tomu příslušný ministr nebo vysoký úředník nebo někdo takový. Protože ti lidé si to opravdu pamatují a potom vás z tohoto pohledu posuzují. Na straně druhé je nutno říci, že se to opravdu pohnulo, sice pod Damoklovým mečem Evropské komise zda budeme moci čerpat prostředky, proto ta rychlost, proto ta nedokonavost, proto ta kritika na ty vlády předchozí a ne na vládu současnou, ale v jedné věci určitě ta kritika z jedné strany zůstane a to je to, že nevzniklo generální ředitelství pro státní službu. My jsme to kritizovali, považovali jsme to a považujeme to za lepší variantu, ale taková je dohoda a my ji respektujeme, ale nejsme spokojeni. Možná si můžete říct: „S čím bychom byly spokojeni?“ Byli bychom spokojeni s tím, kdyby všichni zaměstnanci, bez ohledu na to, zda je pod zákonem o státní službě, nebo veřejné službě nebo v soukromé firmě, aby se nebál s tou výplatou, že nepřežije z měsíce na měsíc.

Také v těch bodech bylo „Stop podnikání s chudobou“. Vážení, to je ještě hodně daleko. Jestliže nemáme v České republice stanoveno co je lichva, máme do slova a do písmene tady lichváře, kteří je čekají, kdy toho člověka chytnou, k tomu síť specializovaných lidí, kteří oderou i o to poslední, co ten člověk, chudák, má a on si, vážení, půjčil na to, aby mohl dítěti koupit do školy počítač, aby aspoň tam nevypadal za úplného, nuzného dítěte svých rodičů. Potom onemocní a ten závazek nesplní. Ale lichva v České republice se zejména za Kalouska tvářila, že vlastně to není potřeba. My máme velkou prosbu, aby lichva byla skutečně stanovena, aby se ti, co půjčí peníze v tak obrovském objemu, tak aby se báli toho, že někdo na ně přijde. Česká národní banka se vyhýbá, systematicky se vyhýbá kontrole tady těchto nefinančních podniků a já jsme rád, že vláda řekla, že tomu opravdu dostojí, protože co je nejhorší, se vždycky obhajovat tímto „někdo jiný, to já s tím nemám nic společného“. Ale lichva v České republice je reálná situace a v tomto případě můžu vám říci, že řada lidí se slzou v oku vzpomene, že takový lichvář ve středověku měl i jiné odměny za lichvu.

Takže z tohoto pohledu bych byl rád, aby i k tomu u 10. bodu se skutečně přistoupilo s velkou vehemencí a velkou silou a můžete se opravdu ujistit, že naši podporu budete v tomto mít.

Pan premiér, předseda ČSSD, se tady zmínil o sociálním dialogu. Já tady vystupuji i jménem Asociace samostatných odborů, čímž chci říct, že i když jsme dvě rozdílné konfederace, tak spolu velmi dobře a velmi úzce spolupracujeme a můžeme mít na některé věci jiný názor, ale, já tento příměr použiju, abyste tohoto dosáhli i ve vládní koalici. To, co se teď děje v poslední době, tak bych konstatoval tak, že největším škůdcem této vládní koalice bude ona sama, resp. byl bych rád, abych v tomto nemusel mít pravdu, protože opozice nemá sílu na to, aby koalici ohrozila. Ale jestliže členové vládní koalice soudí, že se budou na veřejnosti přetřásat kauzy, které se nedají možná vyřešit, a nebo jenom z nějakého amatérismu, tak to škodí lidem. Lidé to nemají rádi a chtějí klid, stabilitu a to ve všech oblastech. A sociální dialog, a to poděkování za sociální dialog je tady opravdu na místě, opravdu zvládá vláda perfektně. To, že se někdy na něčem nepohodneme, je realita. My nejsme ti, kteří budou vládě diktovat, myslím tím sociální partnery, ale mohu říci, že to je nejlepší úroveň sociálního dialogu za posledních, z mého pohledu, asi těch 20 let samostatné České republiky.

A jsem rád za tu iniciativu a ochotu premiérů setkat se na mezinárodní úrovni, protože, myslím si, že v tomto případě si vyměníme celou řadu zcela nových informací.

Ale  jenom ještě tak letem světem, co si myslíme, že je důležité. Boj s nezaměstnaností. To nestačí říkat, to se musí opravdu konat. K tomu musí být hospodářský růst a jednoznačná podpora hospodářskému růstu. Bez hospodářského růstu se nebude snižovat nezaměstnanost. Ale někdo může říct, že má čtvrtou nejnižší, ano to je pravda. Ale máme také co se týká počtu lidí dlouhodobě, jednu z nejnižších počtů nezaměstnaných, která v České republice je. Máme jednu z nejnižších podpor nezaměstnanosti. 5 300 korun průměrná, vážení, z toho se opravdu nedá vyžít z měsíce na měsíc. A je to dost nepříjemná situace pro každého, protože nezaměstnaným se nestanete jenom proto, že špatně pracujete, ale protože vás propustí, že zruší firmu, že přišla krize apod..

Vadí nám také otázka agenturnění práce. S paní ministryní práce o tom velmi intenzivně diskutujeme, budeme o tom jednat teď na tripartitě. Vážení, to je ale obchodování s lidmi v mnoha případech. To je dovolení prostoru pro mafiány, kteří se tímto živí. To nemá nic společného s poctivým podnikáním. Mnozí, jsou tady ti, kterým čest a sláva, ale těch je tady opravu po málu.

Takže z našeho pohledu my bychom opravdu potřebovali stabilitu, stabilitu ve školství, dlouhodobou, reagování na potřeby české ekonomiky, na rozvoj českých firem, ale také na zastavení obrovského odlivu peněz z České republiky i protože odvod roční 329 mld. korun, což je 8 % HDP mimo Českou republiku, na ty peníze si nemoci šáhnout a k tomu ještě ta ubohá úroveň českých mezd, tak to si myslím, že je opravdu velké téma ke společné diskusi. Nikomu to nevoní, ale přejeme poctivě vydělané dividendy, ale nemáme rádi daňové ráje, nemáme rádi, když někdo nějakým záludným způsobem si vyvede peníze z České republiky, protože jedna z mála věcí, které pomohou bohatosti České republiky je to, když se budou zvyšovat mzdy. I to může pomoci následně na zvyšování důchodů, může to pomoci v příjmové situace českého státního rozpočtu a následné zabezpečování veřejných služeb jako je vzdělávání či zdravotnictví.

Takže z naší strany spokojenost po prvním roce? Částečně ano, ale myslím si, že je ještě hodně toho co vykonat. Máme ale prosbu, aby v předvolebním boji nedošlo k tomu, že to bude lítý boj pouze mezi vládní koalicí. Vážení, my si to opravdu nepřejeme. Ty podnikatelské projekty v české politické scéně v České republice ji uškodily. A doufám, že to symbolické datum, dnešní, pátek 13., bude třeba pro vás za nějaký čas dobrý a vhodný.

Ale máme na vás prosbu. Komunikujte s lidmi, důvěřujte lidem, ale taky mějte k nim úctu. Už jsme toho mnoho zkusili. A hlavně, před 25 lety jsme si představovali, že už teď budeme na úrovni Rakouska. Víte kde jsme? Několik desítek let za Rakouskem, a to se opravdu dobře neposlouchá.

Takže vážený pane předsedo, vážení členové a členky sociální demokracie, já bych vám chtěl popřát, aby to, co z mých úst mohlo vyznít kriticky, tak abyste měli možnost napravit a těmto lidem skutečně ukázat, že to jsou vaše hodnoty, ochrana těch slabších, ochrana těch poctivých proti těm nepoctivým a snaha o to, aby lidé opětovně začali důvěřovat, protože tradiční politické strany, už to tady dneska zaznělo, jsou pro Českou republiku a její vývoj daleko lepší než ty netradiční, nestandardní a různě zvláštním způsobem složené.

Já bych vám rád popřál, aby vás lidé chválili za to, co děláte, abyste měli možnost lidem říci, co dobrého jste pro Českou republiku udělali. Ale také přiznejte, že jste také udělali chyby. A myslím si, že tak, jako je to v odborech, největší škůdci jsou vždy uvnitř té organizace.Vně nebývají. A dejte si na to pozor.Některé kauzy vás poškodili, poškozují a samozřejmě byl bych rád, aby tomu tak nebylo.

A ještě jedno slovo, možná, pozitivní. Odborům každý rok přibývá přibližně 10 – 12 tis. nových členů. To trochu vyrovná ten propad, ale chci tím říct, že odbory jsou. Z našeho pohledu, velmi sexy pro lidi, kteří mají zájem pracovat pro ty druhé. Možná, že jsou pro vás odbory problémem, možná spojencem. To nechám na vás. Ale těm, kteří to myslí upřímně, bude určitě každá dobrá organizace taky upřímná a řekne co si myslí.

Vážení delegáti, vážené delegátky, vážený pane předsedu, děkuji vám za pozvání a přeji vám hodně štěstí, pevného zdraví a aby ten můj výčet, třeba příště, byl výrazně menší a nebo abych musel velmi spokojeně jen chválit. Mějte se hezky a děkuji za pozvání.