Emise kysličníku uhličitého (CO2), nejvýznamnějšího ze skleníkových plynů, způsobujících globální oteplování, v loňském roce celosvětově nevzrostly. Stalo se tak poprvé po čtyřiceti letech v době, kdy zároveň rostl výkon globální ekonomiky.

Údaje vycházejí z informací Mezinárodní energetické agentury. Jen třikrát za posledních 40 let se emise skleníkových plynů zastavily nebo dokonce klesly. Vždy však v důsledku ekonomických problémů. Poprvé se tak stalo po ropných šocích a recesi americké ekonomiky na začátku osmdesátých let. Podruhé klesly emise skleníkových plynů po rozpadu Sovětského svazu v roce 1992. V roce 2009 k tomu došlo díky propadu ekonomiky, způsobeném finanční krizí. Nikdy však nedošlo ke stagnaci nebo poklesu emisí oxidu v létech hospodářského růstu. Loni se tak stalo poprvé. Světová ekonomika vzrostla v roce 2014 o 3 procenta. Emise CO2 přitom zůstaly na úrovni roku 2013 - na 32,3 miliard tunách.

Ukazuje se tak, že opatření na boj se skleníkovými plyny a na ochranu klimatu jsou zřejmě účinnější, než se předpokládalo. Mezinárodní energetická agentura zveřejní detailnější informace 15. června ve zprávě spolu s doporučením vládám, která energetická opatření mají realizovat k naplnění globálního paktu ke klimatickým změnám. Věřím, že návrhy agentury pomohou i našim domácím rozhodnutím, kudy se v politice ochrany klimatu vydat.