Neuplynul ani den od 38. sjezdu a ji

Je to trochu násilná myšlenková kombinace, neboť si nepamatuji, že by Bohumil Sobotka nebyl odpovědný za vše, nejvíce však za 20% ve volbách, nebo za církevní restituce, či výši daňové zátěže pro velké podniky a finanční instituce. Jakoby kritici nebyli v minulosti součástí vedení strany. Vnitrostranická opozice mu to nikdy nedarovala a tzv. Lánský puč je toho nejkřiklavějším dokladem. (viz můj blog z 23. 10 2013 – Prohlášení předsedy KS ČSSD). Je to trochu násilná myšlenková kombinace i proto, že ČSSD není hnutím jednoho muže. Má své politické grémium, předsednictvo a zejména ÚVV, kde jistě zaznívají názory různé a mnohdy nesouhlasné a rozhoduje většina.

Z dosud publikovaných názorů, včetně prezidenta republiky vyčnívá jistá závist, že předseda svým klidným postupem buduje stranu jinak, než v dobách minulých, nehledě k opozičnímu vládnutí. Chtít po předsedovi strany, aby usiloval o spolupracovníky, kteří nesouhlasí se vším, co řekne, vyzývají jej ke složení funkce a zaujímají stanoviska odporující někdy i stanovám, není podle mého to pravé ořechové.

Jsem pro platformy, které budou rozpracovávat do hloubky některé otázky a dají je k dispozici členské základně, reprezentované zejména ÚVV. Kde však je v tom případě odborné zázemí, jednotlivé komise, subkomise včetně Masarykovy demokratické akademie. Alenka Gajdůšková pěkně práce odborného zázemí konsolidovala a komise pracují průběžně. Nakonec Rezoluce sjezdu je toho dokladem.

Jednota strany je nejdůležitější pro její chod. To neznamená, že všichni máme na vše stejný názor. Nic nám nebrání jej říci, ať ve svých místních organizacích, tak i na sjezdu. Nikdo nebránil příteli Štalmachovi z Prahy číst na sjezdu jeho dopis prezidentu Zemanovi z loňského roku, i když je tato etapa vztahů podle mne dávno za námi. Prezident založil jinou stranu, je jejím čestným předsedou. Sám si vybral, kam jej srdce táhne a je falešné si myslet, že má na srdci pouze blaho Sociální demokracie.