Vážené přítelkyně, vážení přátelé, čtyři poslední sjezdy měly jedno společné. Předsedové poslaneckých klubů na nich vystupovali jako předsedové klubů opozičních. Bylo to období, kdy poslankyně a poslanci sociální demokracie byli v Poslanecké sněmovně v podstatě v roli pozorovatelů, kteří nemají reálnou sílu prosazovat naši politiku, kteří musejí svoje ambice redukovat pouze na snahu argumentovat a pokud možno brzdit asociální a nespravedlivou politiku pravicových vlád.

Byly to čtyři sjezdy a čtyři naděje, že příště už tomu bude jinak. A já dnes tedy mohu jako předseda poslaneckého klubu konečně konstatovat, že to období, kdy z Poslanecké sněmovny musela sociální demokracie být hlavně slyšet, je za námi. Neseme znovu odpovědnost za zákony této země a neseme znovu odpovědnost za plnění našeho volebního programu. Nyní se už musíme soustředit na výsledky. Prioritou už není bezchybná prezentace, nýbrž bezchybná podpora vlády a podpora úsilí celé sociální demokracie.

Jsem přesvědčen, že poslanecký klub jako celek odvádí dobrou práci, stejně jako jsem přesvědčen, že těch více než 100 zákonů, které jsme v Poslanecké sněmovně v tomto volebním období schválili, pomohlo změnit zemi k lepšímu.

Poslanecký klub sociální demokracie nese také zdaleka největší díl odpovědnosti za chod Poslanecké sněmovny a chod jejích orgánů. A dovolím si neskromně tvrdit, že v této oblasti je stále ještě role našeho poslaneckého klubu nezastupitelná. Uvědomme si, že z 61 poslanců, našich koaličních partnerů, má zkušenost s prací zákonodárce z minulých volebních období pouze jeden jediný. A praxe stále více ukazuje, jak bylo prozíravé a důležité neustoupit a prosadit do pozice předsedy Poslanecké sněmovny našeho zkušeného poslance. V Janu Hamáčkovi získala Poslanecká sněmovna zkušené a jisté vedení erudovaného politika, který své práci rozumí a který ji s přehledem zvládá. A já mu i z tohoto místa chci za jeho práci v Poslanecké sněmovně poděkovat. (Potlesk)

Ona nám totiž opozice nic nedá zadarmo a prosazovat naše zákony není mnohdy tak snadné, jak by se mohlo zdát z té většiny 111 koaličních poslanců. Aktuálně by vám o tom mohl vyprávět Honza Mládek, který tento týden dva dny čelil snaze, zablokovat schvalování energetického zákona, který předkládal.

A vedle prosazování našich priorit musíme současně také dohánět resty minulých vlád, jako např. služební zákon, který jsme v loňském roce schvalovali jako poslední v Evropské unii. A snažíme se také lidem vrátit důvěru v Poslaneckou sněmovnu a obecně důvěru v politiku a v politiky. Snad se nám to postupně alespoň částečně daří. Podle průzkumu veřejného mínění je nyní důvěra lidí v Poslaneckou sněmovnu třikrát větší, než před dvěma lety, kdy ke svému konci směřovala tehdejší vládní koalice.

Zdá se, že lidé oceňují, že pro nás v Poslanecké sněmovně je důležitější poctivá práce, než verbální souboje o ničem, že místo hádkám o hlouposti se věnujeme plnění volebních slibů, že v koaličním partnerství preferuje sociální demokracie koncepční práci. Snad tou větší důvěrou nám lidé dávají vzkaz, že jsme na dobré cestě.

Letošní rok, ač vzácně nevolební, je pro sociální demokracii klíčový. Rok 2013, v němž se nám podařilo podle Paretova pravidla s dvacetiprocentním volebním výsledkem do koaliční smlouvy prosadit 80 % našeho volebního programu, je za námi. Stejně jako úspěšný rok 2014, v němž jsme velkou část našeho volebního programu dokázali prosadit i legislativně.

Letos půjde o to, zda potvrdíme vůdčí roli strany, která navrací politice poctivou tvář. Strany, která má co nabídnout a je schopna brát se za práva lidí, kteří jí věří. Anebo zda si tuto roli necháme vzít.

Období to nebude jednoduché. Čeká nás schvalování zákona o prokazování původu majetku, o elektronické evidenci tržeb, zákona o financování politických stran, musíme nastavit důchodový systém, připravit zákon o sociálním bydlení, a je před námi mnoho dalších nesnadných úkolů. Čeká nás mnoho střetů. A to nejen s opozicí. Čelíme podle mého názoru nebezpečným úvahám o omezování parlamentní demokracie ze strany politiků, kteří se však za politiky nepovažují, a kteří neváhají sněmovnu označovat jako velkou žvanírnu.

Pro dosažení našich cílů je nezbytné udržet jednotu poslaneckého klubu. Nikoli jednotu názorově unifikační, ale jednotu akceschopnou a koncepční. Chceme být a musíme, protože okolnosti nás k tomu tlačí, být rozhodujícím tmelícím prvkem ve sněmovně. Proto je důležité vědět, co chceme, a jak to prosadit.

Naší devizou je naše minulost. Minulost a paměť strany, kterou pronásledoval rakouský absolutismus, zakázali nacisté, ponížili komunisté. Přesto jsme se vždy dokázali znovu postavit. Jsme tradiční politickou stranou a buďme na to, proboha, hrdi. Pro nás programové cíle a hodnoty něco znamenají. My nemáme kontroverzní minulost, naše minulost je všeobecné volební právo, osmihodinová pracovní doba, dostupné zdravotnictví, sociální a zaměstnanecké zákony, víra v lidskou důstojnost.

Máme za sebou 23 tisíc členů jedné z nejstarších stran evropského kontinentu, členů, pro které svoboda, spravedlnost a solidarita prostě nejsou prázdným pojmy. A máme také poslanecký klub, na který se můžete spolehnout. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk)