Projevy - Projev ministra Jiřího Dienstbiera

Vážené přítelkyně, vážení přátelé, já bych možná začal ještě z tohoto místa, vzhledem k tomu, že mám výhodu, že jsem tady první řečník po volbě předsedy, tak bych poblahopřál Bohuslavu Sobotkovi k tomu, že dostal doopravdy velmi silný mandát. Ale já bych jemu i nám všem chtěl zároveň poblahopřát k tomu, že nedostal 100 %. Ukazuje to, že jsme demokratická strana, že můžeme mít různé názory, a přesto můžeme být i v této různosti jednotní. A to je naše obrovská výhoda, obrovská síla, která je předpokladem pro to, abychom byli dlouhodobě úspěšní při prosazování našich hodnot toho, co považujeme za správné.

Tento můj projev je nominačním projevem. Jeho cílem by tedy mělo především být, říct si o vaši podporu ve volbě statutárního místopředsedy. Já v té souvislosti považuji za velmi důležité, abych zdůraznil některé hodnoty nebo principy, ale i strategické momenty, které by měly pomoci do budoucna sociální demokracii čelit té ne úplně jednoduché situaci, v které se nalézáme.

My sice jsme nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně, jsme nejsilnější stranou v Senátu, máme vládu, kde jsme hlavní stranou, máme svého premiéra, a oproti minulosti si myslím, že jsme doopravdy jednotní v té různosti, kterou jsem zdůrazňoval.

Nicméně mluvím-li o nelehkosti situace, tak mám na mysli některé skutečnosti, které jsou doopravdy velmi varující. Mluvíme tady o protestních hnutích, která vytlačují do jisté míry tradiční politické strany, které mají velkou potíž tento tlak ustát. Sociální demokracie je poslední tradiční politická strana, která drží svoji silnou pozici, ale ani to nemůžeme brát za žádnou samozřejmost. Pokud si uděláme určitou jednoduchou analýzu, pro víc tady prostor nemám, tak od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 jsme ztratili něco mezi 700 a 800 tisíci voličů. Možná právě ve prospěch těch protestních hnutí.

Pokud se podíváme na strukturu našich voličů, zjistíme, že s odlivem nám zůstali především starší voliči, nepochybně díky programu, který jim přinášíme, který jim dává naději na slušné životní podmínky, ale zcela jsme ztratili tu nejmladší část voličů. Tam už se pohybujeme někde blízko pětiprocentní hranice, která, kdyby taková podpora byla napříč, tak bychom byli na hranici volitelnosti. U střední generace to je o něco lepší, ale není to žádný zázrak. Zcela jsme ztratili podporu ve velkých městech u těch voličů, kteří sami sebe situují do středu politického spektra.

Tyto signály jsou varující, a pokud bychom tento trend nedokázali zvrátit, otočit, obnovit důvěru v sociální demokracii jako jednu z tradičních stran na mnohem vyšší míru, než jak je tomu dnes, tak nemáme do budoucna garantováno vůbec nic.

Měli bychom se zabývat i naší vnitřní situací, protože si myslím, že sociální demokracie potřebuje zásadní reformu. Už tady ve svých předchozích vystoupeních o této věci mluvil předseda sociální demokracie. Myslím si, že musíme změnit situaci, kdy naši členové mají velmi malý prostor k tomu, podílet se na zásadních rozhodnutích. Dát jim ten prostor v mnohem větší míře.

Já bych tady odkázal na to, co se dělo po volbách, tzv. puč. Byli to tehdy především naši členové. Mnohem více, než někteří funkcionáři, kteří zajistili to, že se sociální demokracii vcelku se ctí podařilo tuto situaci ustát. A jestliže tehdy se chovali rozumně, tak bychom jim měli dát ten prostor i dnes. Není žádný důvod, aby se naši členové např. při sestavování kandidátních listin nechovali stejně rozumně, jako tehdy, a jak říkám, někdy rozumněji, než nějaká úzká skupina funkcionářů.

Mluvím-li tady o otevřenosti, o větším podílu členů na rozhodování, mám samozřejmě na mysli zejména to vnitrostranické referendum, které proběhlo. Já osobně se domnívám, že pokud bychom stanovy neupravili v souladu s referendem, pokud bychom nerespektovali naprosto jednoznačnou vůli našich členů, že se na sestavování kandidátek přímo chtějí podílet, tak bychom odtud odešli všichni poraženi. Je úplně jedno, jaký kdo mandát, jaké procento hlasů tady dostal. Ale pokud by tato strana pohrdala vlastními členy a nerespektovala její vůli, neumím si představit, že by přesvědčila naše voliče, že bude hájit jejich zájmy. Proč by měla hájit víc zájmy voličů, než vlastních členů? Kdo by tomu uvěřil?

Myslím si, že reformy musí být ale ještě mnohem podstatnější. Myslím si, že se musíme otevřít občanské společnosti, spolupracovat s neziskovým sektorem. Oni ti aktivisté jsou někdy trošku odlišní. Oni jednají jinak. Politické strany tomu často nerozumí. Ale jednají při prosazování nějaké podstatné záležitosti. Jedním z největších problémů naší společnosti je malý zájem o věci veřejné. Měli bychom se naučit komunikovat s těmi, kteří ten zájem projevují a kteří jsou nositeli často velmi zásadních témat.

Pokud máme být úspěšní, musíme investovat mnohem více i do našich vlastních schopností, do našich kompetencí i do morálního rozměru. Já tady mluvím o vnitrostranickém vzdělávání. Velmi často zaznívají stesky na to, že tato oblast je poměrně nedostatečná. Musíme podle mého názoru v této věci pokročit, transformovat Masarykovu demokratickou akademii na klasický think thank, nebo, chcete-li, politickou nadaci po německém vzoru. Myslím si, že by bylo velmi dobré po tom německém vzoru provést i legislativní změny, které by toto umožnily, tak abychom doopravdy vysílali do veřejných funkcí kvalitní lidi jak po odborné, tak po morální stránce, a abychom tímto způsobem dlouhodobě byli schopni získávat důvěru lidí v České republice.

Myslím si, že stejně tak musíme spolupracovat s nezávislými experty. K tomu by Masarykova demokratická akademie mohla sloužit také velmi dobře. Stejně tak bychom měli být otevřeni tzv. novým tématům. Být progresivní stranou, tak jako sociální demokracie při svém vzniku a v následujících desetiletích byla. Někdy působíme příliš konzervativně. Příliš šedivě, a pokud chceme změnit to, o čem jsem mluvil, že nemáme podporu u mladých lidí, nemáme podporu ve velkých městech, pokud s jistou nadsázkou bych řekl, že bychom měli být schopni oslovit i tu tolikrát proklínanou pražskou, ale také třeba brněnskou, ostravskou, nebo ústeckou kavárnu, tak musíme působit úplně jinak, než jak někdy na lidi působíme.

Mluvím-li o nových tématech, nepochybně jsou to lidská práva. Sociální demokracie od svého vzniku bojovala za lidská práva, ať už to bylo právo na zajištění v nemoci, nebo ve stáří, osmihodinová pracovní doba, volební právo žen a podobné věci, stejně tak dnes musíme bojovat za právo třeba na vzdělání i u malých dětí, bez ohledu na to, do jakého prostředí se bez svého vlastního rozhodnutí narodily. Na jejich zabezpečení, když například selže jeden z rodičů. Musíme čelit chudobě. Např. prosadit to, co máme i v koaliční smlouvě, právo na právní pomoc.

Ale měli bychom se taky zamyslet nad tím, jak nastavit do budoucna moderně v Evropském kontextu naší energetiku, a celou řadu strategických oblastí, protože pokud nepřijdeme s novými pohledy na zásadní otázky společnosti, těžko tu podporu budeme obnovovat.

Blíží se čas ke konci, který je mi vyměřen, takže závěrem bych vás ještě jednou požádal o podporu. Myslím si, že tam, kde jsem kandidoval do veřejné funkce v minulosti, tak jsem sociální demokracii nikdy ostudu neudělal. Mám za sebou poměrně nedávno obhajobu senátorského mandátu, do které jsem šel v barvách sociální demokracie, i jako ministr této vlády. Dokázal jsem porazit jak kandidáty ODS a TOP 09, tak i kandidáta ANO, a v případě, že mi podporu dáte, tak já udělám všechno proto, abychom takto vyhrávali společně všichni ve všech dalších volbách. Ale jak říkám, je k tomu potřeba, abychom se transformovali, abychom byli schopni oslovit ty lidi, kteří nás opustili, a abychom tedy důvěru obnovili. Bez důvěry to dlouhodobě není možné.

Naší hlavní výhodou, a to už tady také zaznělo, je jasná programová vyhraněnost. Ale přemýšlivým lidem toto nestačí. Přemýšliví lidé chtějí také, aby nás reprezentovali důvěryhodní, kompetentní politici, kteří nejednají sebestředně, ale jednají ve veřejném zájmu. A my bychom takovouto stranou, která je nejenom programově vyhraněná, ale i důvěryhodná, měli být. A já slibuji, že pokud mě podpoříte, udělám všechno proto, aby se tato slova naplnila. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk)