Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) řekl regionálnímu Deníku:

O několik tisíc korun se liší platy lékařů v obchodních společnostech a v příspěvkových organizacích. Ministr nyní plánuje celý systém změnit a platy dorovnat. Dlouhodobě tvrdí, že jeho prioritou je stabilní prostředí ve zdravotnictví. Pozornost celé veřejnosti se nyní k resortu upírá i kvůli protikuřáckému zákonu. Ministr totiž věří, že hostinští na první pohled poznají opilou mládež a nebudou ji ve svém podniku tolerovat.

* V kolika letech jste si dal poprvé pivo?

Tyto statistiky si nevedu, ale někdy v mládí.

* Já se samozřejmě ptám kvůli vámi předkládanému zákonu, který by měl zásadním způsobem změnit chování provozovatelů restaurací, kteří by od roku 2016 měli za povinnost kontrolovat, jestli v jejich výčepech nesedí opilí lidé mladší 18 let. Myslíte, že se tímto návrhem zamezí alkoholismu u mládeže? Nebudou pít raději někde v soukromí nebo na zahradních party?

Samozřejmě nic není absolutní, žádné opatření ani zákon neošetří nic ze sta procent. Nicméně zákon proti návykovým látkám by měl vyslat jasný signál, měl by zavést standardy, které na západ od našich hranic už jsou běžné, a řešit některé problémy z praxe, na které narážíme. Běžně se přeci stává, že v restauracích sedí mladiství v podnapilém stavu, ale hostinští se vymlouvají, že už v takovém stavu přišli a oni s tím nemohou nic udělat. Na to zákon reaguje, ale samozřejmě nelze vyloučit, že se někdo bude chovat jiným způsobem – nerozumně.

* Hostinští ale tvrdí, že nemají žádný zákonný způsob, jak poznat, zda je někdo zletilý, či není. Jak by měli hosta kontrolovat, měl by mu dát číšník dýchnout nebo ho požádat o prokázání občanským průkazem?

Zákon nehovoří o tom, že mají zaznamenávat 0,1 nebo 0,3 promile, ale když je někdo zjevně opilý, tak si myslím, že to hostinský rozezná. Pokud ne, tak bych se velmi divil. Praxi má, tak to rozeznat dokáže. Ale nebavíme se o tom, když je někdo trošičku v povznesené náladě, ale o situaci, kdy nemůže stát na nohou.

* Ale Česká obchodní inspekce (ČOI), která bude moci provozovnu při zjištění opilé mládeže na několik dní zavřít, asi bude dávat dýchnout…

Nemusí dávat dýchnout. Nemyslím si, že opilost a neschopnost vstát je třeba řešit speciálním laboratorním vyšetřením.

* Nemyslíte, že by stačilo posílit kontroly ze strany ČOI?

Podívejte se, zákon je napsán na základě zkušenosti lidí, kteří se touto problematikou zabývají, kteří na tyhle situace denně narážejí a kterým současná legislativa znemožňovala postihovat ty, kteří něco takového umožňovali. Nic víc, nic míň. Každý člověk může mít názor, co je optimální, ale to není o subjektivních postojích, toto je doporučení odborníků a já věřím, že tu situaci znají, a proto navrhují tato opatření, která jsou navíc zcela obvyklá i v jiných civilizovaných zemích.

* V rámci tohoto zákona se zavádí i plošný zákaz kouření. Proč jste se nakonec rozhodli pro prakticky nejtvrdší variantu a myslíte, že má šanci sněmovnou projít?

Myslím, že sněmovnou projde, protože posun společenského vnímání akceptace kouření ve společných prostorách existuje. Když se dnes bavíte s lidmi, kteří cestují Evropou, tak Česká republika má pověst země, kde je všude dovoleno kouřit. V tomto ohledu jsme vnímáni velmi negativně. Diskuze o tvrdosti zákona se vedla, například Asociace hotelů a restaurací doporučovala variantu, aby se v restauračních zařízeních nemohlo kouřit jen tam, kde se podává jídlo. Ale zase to prošlo oponenturou odborníků na závislosti a ti doporučili právě tuto variantu. My jsme jejich doporučení akceptovali.

* Jak velký očekáváte výpadek ze spotřební daně?

Já neočekávám žádný, jsem ministr zdravotnictví.

* No dobrá, ale jistě máte nějaké odhady.

Odhady nemám, protože neřešíme spotřební daň z tabáku. My chceme ve společnosti omezit kouření. Kdybychom to chtěli převést na úroveň finanční, tak právě z pohledu zdravotnictví a nákladů na zdravotní péči a škod na zdraví jsou ekonomické ztráty mnohem větší než výnos spotřební daně, to je evidentní. Léčba onkologicky nemocných, na kterých se tabakismus podílí, je extrémně náročná. A to se ani nebavíme o tom, že některé věci nejsou ani na peníze převoditelné.

* Průzkumy veřejného mínění o zákazu kouření vám sice dávají za pravdu, ale nemluví o názorech na zákaz kouření vodních dýmek v čajovnách. Čajovníci si stěžují, že nebudou moci fungovat, protože si své tržby spravují na vodních dýmkách. Dokázal byste si představit nějakou výjimku, například při dodržení podmínky stavebně oddělených prostor?

Samozřejmě, diskutovat se dá o spoustě variant, nicméně můj pohled je pohledem ministra zdravotnictví, který preferuje lékařský vhled o škodlivosti kouření, bez ohledu na to, jestli jde o cigaretu nebo vodní dýmku. Když se v ní spaluje tabák, tak je také škodlivá a asi nikdo nemůže čekat od ministra zdravotnictví, že bude podporovat rozvoj vodních dýmek. Ale jinak nejsem jejich zavilý odpůrce, ale také nevidím nějakou přidanou hodnotu v tom, že by vodní dýmky měly být vyjmuty ze zákona.

* Vaše ministerstvo aktuálně připravuje také zákon o veřejných neziskových nemocnicích. Doopravdy jde o čistě odbornou záležitost, nebo spíš o předvolební téma pro sociální demokracii?

Žádné volby nyní neplánujeme.

* Ve chvíli, kdy se o tom bude na plénu parlamentu diskutovat, bude nejspíš před krajskými volbami.

Ne, to už bude zákon účinný. Protože jsme tu záležitost uspíšili. Nyní bychom chtěli, aby se to letos do půlky roku dostalo do parlamentu a zákon byl účinný k prvnímu lednu 2016. Takže myslím, že jsem nevinně v tom, že by se mělo jednat o předvolební téma. Ale ani si nemyslím, že by šlo o kontroverzní záležitost. Zákon vytvoří právnickou osobu, která nahradí stávající zastaralou nevyhovující příspěvkovou organizaci a nabídne i těm, kteří převedli své nemocnice na obchodní společnosti, aby tuto právní normu využili. Nikdo je k tomu nebude nutit, bude to na jejich dobrovolném rozhodnutí, s tím, že nezisková nemocnice bude mít povinnosti vůči veřejnosti, bude zajišťovat nějaký rozsah veřejných služeb, které nejsou úplně lukrativní, ale na druhé straně jim chce dát stát i benefity, jímž je například osvobození od daně z příjmu. Pro pacienty to bude znamenat, že nová právní forma nemocnice se bude lépe řídit, protože bude modernější, což přináší větší stabilitu a jistotu, že bude fungovat. Pro zaměstnance to bude znamenat minimální zajištěnou míru platů a ohodnocení, takže v zákoně nevidím nic kontroverzního. Spíše dostává trošku nálepku, je připodobňován k tomu, co kdysi předložil pan doktor Rath. Ale s tím to má společný hlavně název. Jinak principy jsou skutečně na ryze dobrovolné bázi a zákon představuje v podstatě reakci na zahraniční trendy řízení nemocnic, kde jich spousta funguje právě v režimu veřejných neziskových organizací.

* Očekáváte, že obchodní společnosti této možnosti plošně využijí a zvýší se pak případně platy?

Určitě, předpokládáme. Je to jedna z věcí, kterou by měla nová právní forma zajišťovat, aby nebyly tak veliké rozdíly v hodnocení zaměstnanců v příspěvkových organizacích a obchodních společnostech. Ten rozdíl se totiž neustále zvětšuje a jak u lékařů, tak u sester je už v řádu několika tisíců. Začíná to být problém. Máme tady dvoukolejné zdravotnictví a to není v pořádku.

* Nabízí se otázka – kde vezmete peníze na navýšení platů u zdravotnických pracovníků?

Teď o tom vedeme diskuzi. Jednorázově skokově by to nebylo reálné, ale se sociálními partnery jednáme o přechodném období, kdy by se platy v těch organizacích, které by se transformovaly z obchodních společností, zvyšovaly postupně. Cílem je, aby se do tří čtyř let vyrovnaly.

* Počítáte i s plošným zvedáním platů ve zdravotnictví? Odboráři stále připomínají slib vašeho předchůdce Leoše Hegera o zvýšení o deset procent, vy jste nyní zvyšoval o pět…

Já jsem zvyklý své sliby plnit. Jestli moji předchůdci učinili sliby, které nenaplnili, tak by se k tomu měli vyjádřit oni. Předpokládáme, že budeme postupně zvyšovat platové ohodnocení zaměstnanců ve zdravotnictví, protože jedním z našich problémů je, že sousedíme s velmi vyspělými zeměmi, jako jsou Německo a Rakousko, a zdravotničtí zaměstnanci jsou na trhu práce poměrně nedostatkovým zbožím. Samozřejmě, že platy nikdy skokově nedorovnáme tomu, co je na západ od našich hranic. Ale lékaři by měli vidět vývoj a měli by mít pocit, že mají v Česku pozitivní perspektivu. Sice chceme i v dalších letech postupně navyšovat platové ohodnocení zaměstnanců, systém financování ale musí zůstat stabilní. Konkrétní číslo teď neřeknu, ale bude to vždycky od prvního ledna, to je optimální datum, kdy s tím mohou počítat i rozpočty nemocnic. V druhé polovině roku už bychom měli znát potřebnou výši finančních zdrojů, abychom si to mohli dovolit.

* Vy jste mi vlastně neodpověděl na otázku, odkud by se peníze měly vzít, jak na dorovnávání, tak na zvyšování platů.

Je třeba vycházet z faktu, že náš systém zdravotní péče je výrazně podfinancovaný. Když si vezmeme kvalitu a rozsah služeb, které české zdravotnictví poskytuje, tak jsme naprosto srovnatelní v mnoha parametrech s nejbohatšími zeměmi Evropské unie, co se týče moderních léků, tak i přístrojů a vybavení. Ale na druhé straně dáváme na zdravotnictví 7,5 procenta HDP, pro srovnání Německo dává 12. Je fajn, že jsme takto efektivní, ale dlouhodobě nejde udržet stejně kvalitní zdravotnictví za zlomek peněz, oproti sumám, které do něj dávají ostatní. Počítáme se dvěma zdroji. První je růst české ekonomiky, což je automatický zdroj příjmů pro zdravotnictví přes odvody na zdravotní pojištění. V tomto jsem optimista, prognózy růstu se naplňují. Zároveň si myslím, že by bylo fér, aby stát za své pojištěnce, to jsou lidé bez stálých příjmů – děti, důchodci, nezaměstnaní –, platil víc, jinak by to bylo nespravedlivé vůči zaměstnancům.

* Teď stát měsíčně platí za svého pojištěnce necelých 850 korun. Můžete říct, o kolik odvody vzrostou? Například minimální zdravotní odvody pro OSVČ rostly už letos. Měly by se odvody zvýšit od roku 2016, nebo již dříve?

O navýšení v pololetí rozhoduje vláda, aby bylo platné od prvního ledna následujícího roku. Předpokládám, že s nějakým návrhem na navýšení přijdeme a budeme diskutovat jak ve vládě, tak v koalici o možnosti, kolik to bude, či nebude.

* Pane ministře – alespoň nějaký odhad... Mělo by to být o přibližně sto korun?

To bych se pouštěl na strašlivě tenký led, ještě nám neskončil ani únor a nemáme prognózu ministerstva financí ohledně růstu ekonomiky, takže žádné číslo vypouštět nebudu. To by nebylo seriózní. Máme ještě několik měsíců, abychom to spočítali.

* Hovořil jste o tom, že nechcete, aby lékaři odcházeli do zahraničí, jak byste je motivoval, kromě platového ohodnocení, aby zůstali doma?

Když navštěvuji regionální nemocnice a diskutuji s lékaři, tak zmiňují dva základní problémy. Tím prvním je naprosto chaotický a rozbitý systém postgraduálního vzdělávání. Tím druhým jsou vyšší platy. Co se týče reformy postgraduálního vzdělávání: chceme systém opět postavit na nohy. Několik posledních let vlivem různých iniciativ a odborných společností a podobně vznikl strašně velký počet různých subspecializací, které v evropských zemích vůbec neexistují. Ten systém je nastaven tak, že lékaři absolvují postgraduál mnohem delší dobu, než po nás chce Evropská unie. I požadavky na odborné stáže na vzdálených pracovištích jsou velmi naddimenzované oproti tomu, co je potřeba. To jsou základní věci, které chceme změnit. Znamená to zkrátit čas, zjednodušit systém, vrátit ho do mnohem širších oborů, aby lékaři v průběhu profese mohli plynule přecházet z jednoho oboru do druhého a nebyli fixováni na jednu velmi úzkou specializaci. A umožnit jim, aby drtivou většinu své praxe absolvovali v nemocnici, kde pracují. Tedy tam, kde to mají blízko domů, aby nemuseli několik let trávit od rodiny. Návrh je v podstatě hotov. A rádi bychom ho v co nejbližší době dali do vlády a legislativního procesu.

* Kolik odborností zmizí?

Zhruba polovina ze základních oborů. I tak budeme na vyšším průměru, než je ve většině evropských zemí. Ony nezmizí úplně a samozřejmě lidé, kteří to vzdělání mají, ho budou moci dále vykonávat. Ti, kteří jsou do něj zařazeni, tak ho dostudují podle původních regulí, pokud budou chtít. Obory, které nebudou základní, se stanou nadstavbovými, to znamená, že po absolvování základního oboru je po dalším roce nebo po dvou letech může zájemce vystudovat. Jako příklad zmíním vnitřní lékařství, které je dnes skoro zlikvidováno, rozděleno na spoustu oborů typu nefrologie, diabetologie, endokrinologie a podobně. My si myslíme, že by tím základním oborem měla být právě vnitřní medicína, aby doktor měl široký a celostní pohled na pacienta. Další obory by měly zůstat nástavbovými.

* V loňském roce jste měl řadu konfliktů s ministrem Andrejem Babišem (ANO), další vás nejspíš ještě čekají, pokud budete chtít zvyšovat platby za státní pojištěnce. Jak vlastně pana Babiše v rámci toho, že sám podniká ve zdravotnictví, vnímáte?

To je strašně široce položená otázka. Já ho samozřejmě respektuji jako předsedu jedné z koaličních stran, vnímám ho jako ministra financí, který je zodpovědný za stabilitu veřejných financí a s nímž samozřejmě musíme jednat o spoustě věcí. Ne vždy jsou názory ministra financí a zdravotnictví shodné. Ale neřekl bych, že jde jen o osobní názorové rozdíly s panem kolegou Babišem, tady jde spíš o to, že byla uzavřena koaliční dohoda mezi třemi stranami, která se pak přetavila v programové prohlášení vlády. Beru to jako jakýsi úkol pro mě, že s tím, co v něm je napsáno, mám přijít, a to dělám. V prohlášení je, že se budou pravidelně navyšovat platby za státní pojištěnce, a já je předkládám. Je na koalici, jestli si chce prohlášení plnit. Anebo to bude chtít změnit, ale to je na třech předsedech koaličních stran.

* Pokud se vaše náměstkyně Lenka Teska Arnoštová stane místopředsedkyní sociální demokracie, zůstane na svém místě na ministerstvu?

To bude na ní. Já si práce, kterou tady odvádí, velmi cením. Ale právě vstoupil v platnost služební zákon, který neumožňuje, aby lidé, na něž se tento zákon vztahuje, měli funkce v politických stranách. Mluvili jsme o možnosti, že ve chvíli, kdy uspěje, tak bych velmi rád využil jejích zkušeností v pozici politického náměstka.

* Byla by pro ni náměstkovská pozice jako pro místopředsedkyni vůbec vhodná?

V tom nic nevhodného nevidím.

Zdroj: Deník