České pravicové vlády si často stěžovaly na to, že konkurenceschopnost České republiky podkopávají vysoké vedlejší náklady práce, především sociální odvody. Já říkám, že tento argument je lichý. Konkurenceschopnost podkopává především nízká produktivita práce.

Ekonomická globalizace postavila do centra pozornosti otázku konkurenceschopnosti. Velké firmy si mohou v dříve netušené míře vybírat, kam budou směřovat své investice. To vychyluje rovnováhu mezi prací a kapitálem ve prospěch kapitálu a v důsledku vede k tzv. závodu ke dnu, tedy globální soutěži o co nejnižší náklady práce. Země, které se závodu účastní, jsou pak nuceny snižovat mzdy a sociální náklady, a nakonec často i daně, ať už přímo nebo jejich odpouštěním v rámci investičních pobídek.

Závod ke dnu se mi nelíbí, nikomu neprospívá. Diskuze o nákladech práce je však důležitá, a aby byla i užitečná, je třeba ji upravit ve dvou bodech. Zaprvé přestat zaměňovat náklady práce se zdaněním práce. A zadruhé spolu s náklady práce vždy uvádět také produktivitu práce.

Z čeho se náklady práce vlastně skládají. Dle Českého statistického úřadu jsou náklady práce součtem přímých nákladů (mezd vč. náhrad) a nepřímých nákladů (sociálních požitků, sociálních nákladů/výdajů, personálních nákladů/výdajů, daní). Vždy je tedy důležité brát náklady práce jako celek, nikoliv si vybírat jednotlivé části mzdy a nazývat je cenou práce.

Pokud přistoupíme na porovnávání ceny práce pouze velikostí jejího zdanění, jak se tomu velice často chybně děje, výsledné číslo bude díky sociálním odvodům pro ČR skutečně vysoké. Jestliže ale porovnáváme náklady práce jako celek, nikoliv pouze jejich jednotlivé části, jak se nám velice často snaží pravice chybně podsunout, dostaneme desáté nejnižší náklady práce v EU. Celkové hodinové náklady práce v roce 2013 činily jen 10,30 EUR a vzhledem k devizovým intervencím ČNB je pravděpodobné, že toto číslo v nejbližší době neporoste.

S tak nízkým číslem, dalo by se říct, si v onom globálním závodě ke dnu nevedeme tak zle, že. Problém je, že tak jako vás nezajímá (či neměla by zajímat) jen cena párku v supermarketu, ale také kolik má takový párek za tu cenu v sobě masa, tak i globálního investora nezajímá, za kolik bude jeho český zaměstnanec pracovat, ale jakou hodnotu je za tu cenu schopen vyprodukovat. Jinými slovy, země s vysokou produktivitou práce může být klidně „drahá“, ale pro zahraniční investory stále atraktivní vzhledem k produktivitě své pracovní síly.

V takto upraveném porovnání ale nevychází Česká republika vůbec dobře. Za hodinu vyprodukuje průměrný český pracovník produkt za zhruba 13 EUR. Zhruba stejnou produktivitu má ale i průměrný slovenský pracovník, i když průměrné hodinové náklady jsou na Slovensku jen 8,10 EUR. V přepočtu na náklady na jednotku efektivní práce (náklady na výrobu výstupu v hodnotě 1 EUR) vychází Slovensko 0,61, zatímco ČR 0,78. V tomto ohledu je ČR jedna z nejhorších v EU.

Podniky by se tedy měly více než na snižování vedlejších nákladů práce soustředit na zvýšení vlastní produktivity práce. Je to samozřejmě mnohem těžší než lobbovat za nižší daně a sociální odvody, ale pokud se chceme porovnávat s Německem nebo Skandinávii, nic jiného nám nezbývá.

Jak dosáhnout vyšší produktivity práce? V zásadě dvěma způsoby. První cesta je snižování nákladů např. vhodnějším nastavením procesu výroby (nová výrobní linka), nebo investicemi do úspor energií. Druhá cesta vede zvyšováním prodejů nebo hodnoty prodaných výrobků. K tomu můžou vést investice do rozvoje obchodníků nebo řídicích pracovníků. Samostatnou kapitolou je pak výzkum a vývoj nových produktů, který je asi nejrizikovější, ale potenciálně nejhodnotnější.

Závěrem lze říci, že ač jsou vedlejší náklady práce v ČR poměrně vysoké, celkové náklady práce odpovídají ekonomické úrovni naší země a jsou dále snižovány devizovými intervencemi ČNB. Důležitější je, že ČR výrazně zaostává v produktivitě práce, což zvyšuje náklady efektivní práce. Hlavním problémem je tedy nízká produktivita, nikoliv náklady práce jako takové.

Článek je shrnutím studie Odboru analýz a informací na Úřadu vlády ČR, na níž se autor spolupodílel.

Zdroj: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/naklady-prace-a-vliv-jejich-vyse-na-priliv-primych-zahranicnich-investic-do-cr-124300/