Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek po návštěvě Kyjeva Deníku poskytl rozhovor.

Hrozí Ukrajině bankrot? O tom, jak to vidí tamější představitelé a zda mohou Kyjevu pomoci půjčky Mezinárodního měnového fondu, Deník hovořil s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD), který se vrátil z jednodenní návštěvy Ukrajiny.

O čem jste se svými ukrajinskými partnery jednal?

Především jsem si jel pohovořit s vládními představiteli, kteří jsou ve svých pozicích od loňského prosince. Chtěli jsme obnovit diskusi o ekonomických a energetických otázkách.

Co jste se dověděl? Zvenčí vypadá ukrajinská situace tristně. Někteří analytici dokonce soudí, že zemi hrozí bankrot.

Situace je opravdu velmi složitá. Jen pro dokreslení vám řeknu informaci, kterou jsme tam dostali, totiž že člen ukrajinské vlády bere měsíčně šest tisíc hřiven, což je necelých šest tisíc korun. Úředníci mají pochopitelně méně.

O učitelích a dělnících ani nemluvě.

Zejména nemluvě o důchodcích. Já jsem ale navštívil Kyjev, kde ty problémy zdaleka nejsou tak vyhrocené jako v okrajových částech země.

Jak to vypadá s dodávkami plynu?

Vedle hospodářské spolupráce, kde přes veškerý pokles vzájemná výměna stále činí zhruba jedno procento zahraničního obchodu, nám jde pochopitelně nejvíc o to, aby fungoval tranzit ropy a plynu přes Ukrajinu a Slovensko.

Může Kyjev garantovat jeho plynulost?

Oni by chtěli, aby evropští zákazníci kupovali plyn na ukrajinsko­ruské hranici. Sdělil jsem jim, že si to dovedu představit pod podmínkou zajištění řádného měření dodávek, kdy bude oddělen tranzit od vnitřní ukrajinské sítě. Slíbili, že to budou řešit, ale žádný konkrétní termín jsme nedostali. Kdyby existovaly tyto záruky, odpadla by spousta problémů i riziko návratu do roku 2009.

Mluvíme o současnosti, ale co bude dál? Východní průmyslová část je do značné míry rozvrácená, infrastruktura rozbitá. Mezinárodní měnový fond Ukrajině slíbil půjčku ve výši 17,5 miliardy dolarů. Neskončí tyto peníze v černé díře nebo u nějakých oligarchů?

To je primárně starost Mezinárodního měnového fondu (MMF). Čeká se na zasedání dubnové rady ředitelů, kde se bude schvalovat nejenom půjčka, ale také podmínky čerpání.

Vy jste v minulosti Česko u MMF zastupoval, dobře znáte mechanismy jeho práce. Dokáže si fond ohlídat racionální nakládání s půjčenými prostředky?

MMF si v minulosti uměl ohlídat, že peníze, které půjčil, se mu vrátily, což nutně neznamená, že nebyly rozkradeny. To se ovšem týká hlavně zemí třetího světa. Od doby, co půjčuje i evropským zemím, si nejsme úplně jisti, jak to dopadne.

Hovořil jste s ukrajinskými protějšky o nějakých kontraktech? Mohou čeští podnikatelé v tomto směru pomoci?

Snažili jsme se domluvit zasedání mezivládní komise, která by řešila tyto otázky. Problémem je ovšem fungování finančního sektoru, protože banky nechtějí financovat projekty s ohledem na kurzovní riziko. Hřivna se dramaticky propadla, před rokem bylo deset hřiven za jedno euro, teď je to kolem 25.

Větší investiční počiny na Ukrajině tedy očekávat nelze?

Obchod pokračuje, ale obtížné podmínky nahrávají spíše výměně spotřebního a vysokoobrátkového zboží fungujícího na principu prodám koupím. Dodávky investičních celků, kde je nutné dlouhodobé financování, jsou nyní dost ohrožené a vnímám je jako velmi komplikované.

Rusko je jiná kapitola. Přes uplatňované sankce na vašem ministerstvu vznikal materiál, který předjímal všestranné posílení ekonomických kontaktů s Moskvou včetně obnovení kontaktů česko­ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Proběhne v březnu v Praze její zasedání?

Šlo o jeden z termínů, který ještě nebyl potvrzený. Vůči Rusku nejsme v rozvojovém modu, ale v tom, který se jmenuje minimalizace škod. I když české firmy začnou diverzifikovat vývoz, nejde o jednoduchý proces. Proto chceme udržet maximum exportu do Ruska. V minulém roce se to povedlo, ale vůbec není jasné, že to letos dopadne stejně.

Chystáte otevření nových kanceláří CzechTrade, například v Kazani?

Je to předmětem debaty. My jsme pouze chystali pracovní materiál pro jednání tripartity. Platí, že ministerstvo průmyslu a obchodu chce být aktivní.

Zdroj: Deník