Volební preference ukazují momentální voličské nálady. Ty se mění v závislosti na aktuálním politickém dění, kauzách, výrocích politických lídrů apod. Z dlouhodobého monitorování pravidelných volebních preferencí je pak možné vyčíst různé trendy. Mezi ten nejzásadnější z pohledu posledních čtyřech měsíců patří pokles volebních preferencí hnutí ANO a naopak nárůst voličské přízně u ČSSD.

Vzhledem ke skutečnosti, že řádné sněmovní volby se budou konat až v roce 2017 (za předpokladu, že se nebudou konat volby předčasné), nabízí aktuální průzkum společnosti SANEP pohled na vnímání voličské přízně z pohledu rozhodnutých voličů a z pohledu voličů, kteří by sice aktuálně volit šli, ale ve své volbě váhají mezi dvěma či více stranami.

Z tohoto pohledu je zajímavé, že pokud by šlo k aktuálním teoretickým sněmovním volbám pouze 39,1% rozhodnutých voličů, kteří mají ve své volbě jasno, pak by zvítězila ČSSD se ziskem 23,6% hlasů před druhým ANO, kterému by dalo hlas 19,7% rozhodnutých voličů.

Při standardním volebním modelu, který ukazuje pohled na rozložení voličských hlasů rozhodnutých voličů a počítá i s nejpreferovanější volbou váhajících voličů, nadále těsně nad ČSSD vítězí hnutí ANO, které má ovšem na druhé straně největší počet váhajících voličů.

U hnutí ANO se tak ukazují dva trendy. Jedním je pokles celkových volebních preferencí a ten druhý s tím spojený je nárůst váhajících voličů. Tento trend může být v důsledku poklesu voličské euforie, která plně nesplnila původní nadšení a očekávání voličů. Ukazuje se tak, že se hnutí ANO profiluje jako strana jednoho muže a navíc jako strana, která má stejné vnitrostranické problémy, jako ostatní parlamentní strany. I přesto, že se stále jedná o nejsilnější parlamentní stranu, nemůže se v tuto chvíli hnutí ANO opírat o stabilní voličskou základnu.

Oproti tomu ČSSD, coby standardní a tradiční parlamentní strana, získává jeden z nejstabilnějších voličských elektorátů. Tento trend u sociálních demokratů může souviset s tím, že se předseda ČSSD a premiér ČR Bohuslav Sobotka ukázal jako rovnocenným politickým soupeřem Andreje Babiše. Bohuslav Sobotka navíc ustál počáteční vnitrostranický rozkol a v současné době se ČSSD pod jeho vedením jeví jako naprosto koherentní a jednotná strana s mnoha schopnými ministry a dalšími velice kladně hodnocenými politickými osobnostmi. Tento stávající profil dává sociálním demokratům potřebnou voličskou jistotu.

Vedle ČSSD se pak nestabilnější voličské podpoře těší KSČM a KDU-ČSL. Komunisté s určitými výkyvy sázeli vždy na jistotu svých voličů, u nichž nemusí sázet na předvolební sliby, ale na dlouhodobě konzistentní levicovou rétoriku opřenou zejména o kritiku všech polistopadových vládnoucích stran. Stejně tak lidovci s výjimkou jednoho volebního období sází na tradiční křesťanské hodnoty a konzistentní politickou rétoriku, která má své stálé voliče.

Jak dále ukazuje profil váhajících voličů v aktuálním průzkumu společnosti SANEP, vedle hnutí ANO má největší podíl váhajících voličů rovněž hnutí Úsvit, TOP 09 a ODS. U všech těchto stran může za skupinou váhajících voličů stát voličská nejistota ve směřování těchto stran, ale i případná názorová neshoda. Nejlépe z uvedených stran je na tom TOP 09, která má stále poměrně velký podíl rozhodnutých voličů, kteří se skládají z pravicových voličů ztotožňujících se s protiruskou a protikomunistickou rétorikou Miroslava Kalouska a předsedy Karla Schwarzenberga. Oproti tomu ani ODS se již nemůže s jistotou opírat o skalní příznivce, kteří této straně kdysi dávali potřebnou jistotu volebního úspěchu. O něco hůře je pak na tom hnutí Úsvit, které prostřednictvím svého předsedy Tomio Okamury vsadilo na protimuslimskou a protiromskou rétoriku, která zjevně nenese kýžené voličské hlasy, což se aktuálně projevilo na krizi této strany, u níž aktuálně není jisté, zda zanikne či se transformuje v jiné politické uskupení.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 5. – 11. února 2015 na vybrané skupině 4.071 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-70 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 22.198 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

 

 

Zdroj: SANEP (16.2.2015)

 

Přihlášen do osobního účtu