Nafouknutý obal, který ale skrývá nepoměrně menší výrobek. Nebo nenápadné snižování gramáže výrobku. Dva ze způsobů, jimiž prodejci klamou nebo mohou klamat zákazníky ohledně množství výrobku. Na tzv. obalové triky, kam patří i uvedené praktiky, poukazuje poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová (ČSSD, S&D).

„Chci, ať se toto téma na půdě evropských institucí otevře. Obalové triky mohou mít velké množství podob, výsledkem je vždy oklamaný spotřebitel. V návaznosti na čerstvé poznatky spotřebitelských organizací jsem proto interpelovala Evropskou komisi,“ uvedla europoslankyně, která se jako členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů otázkám kvality a označování potravin věnuje.

Nejnovější informace o snižování obsahu výrobků poskytuje nedávný průzkum německé spotřebitelské organizace Verbraucherzentrale Hamburg, který poukazuje na pět set případů potravin i nepotravinářského zboží, u nichž v posledních letech došlo ke snížení obsahu za ponechání, nebo dokonce i zvýšení ceny.

„Výsledky ukazují, jak obrovskému fenoménu jako spotřebitelé čelíme, aniž si to možná uvědomujeme. Zavádějící praktiky u obalů potravin i drogérie jsou vážným problémem v ochraně spotřebitele na trhu všech členských států EU, Českou republiku nevyjímaje,“ upozornila Olga Sehnalová.

V interpelaci europoslankyně poukazuje na revizi směrnice o jmenovitých množstvích výrobků, na jejímž základě došlo v roce 2009 k uvolňování předpisů o nominální velikosti balení v EU, a také na neexistenci studie, která by se věnovala očekáváním a informovanosti spotřebitelů s ohledem na obalové triky.