V šetření realizovaném v lednu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb.

I. ÚČAST VE VOLBÁCH

Na otázku „„Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit?“ odpovědělo kladně 56 % dotázaných s volebním právem („rozhodne ano“ 25 % a „spíše ano“ 31 %), 37 % záporně („spíše ne“ 14 %, „rozhodne ne“ 23 %). Zbytek dotázaných (7 %) zvolil odpověď „neví“. Podle získaných dat je tedy deklarovaná volební účast nyní o něco nižší než reálná účast v parlamentních volbách v říjnu 2013 (59,5 %).

II. AKTUÁLNÍ STRANICKÉ PREFERENCE

Všem dotázaným s volebním právem, kteří účast ve volbách nevyloučili (tj. kromě těch, kteří odpověděli, že se voleb „rozhodne“ nezúčastní), byla položena otevřená otázka (bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že k volbám půjdou.

Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou. Při interpretaci stranických preferencí je nutno brát zřetel na to, že do souboru je zahrnuta i přibližně třetina populace, která k žádné straně neinklinuje, případně není ochotna zúčastnit se voleb (viz graf 1).

III. VOLEBNÍ MODEL

Volební model vychází z aktuálních stranických preferencí a simuluje reálné rozvržení voličských hlasu v hypotetických volbách. Do souboru (N=500) jsou však zařazeni pouze ti dotázaní, kteří deklarovali volbu nějaké strany a zároveň uvedli, že by se voleb zúčastnili (tj. v dotazu na volební účast zvolili varianty „rozhodne ano“ a „spíše ano“). Volební model tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní (varianty „spíše ne“, „rozhodne ne“ a „neví“).