Ministr vnitra Milan Chovanec poskytl rozhovor deníku MF Dnes.

Před časem jste díky drastické dietě zhubl 75 kilogramů. Ve funkcích politici tloustnou. Andrej Babiš si teď postěžoval, že přibral 15 kilo. Vy nepřibíráte kila nazpět?
Přibral jsem asi pět a půl kila, většinu snad ve svalech. Takže to zatím není takové drama. Politika ale na štíhlou linii úplně dobrá není. Jím normálně a snažím se hodně sportovat, k posilovně jsem přidal box. Nikdy bych nevěřil, že tříminutové kolo boxu proti pytli je tak náročné.

Na březnovém sjezdu ČSSD budete muset boxovat s různými „pytli“. Takže se trénink hodí, ne?
Já s nikým boxovat nebudu.

Bojujete přece o post prvního místopředsedy, zároveň prý pro Bohuslava Sobotku sestavujete hlasovací koalici, aby vše dopadlo dle jeho představ, ne?
Určitě ne, to jsou nějaké dojmologie, které kdosi šíří. To se přece popírá: pokud je pan předseda jasným kandidátem bez protikandidáta, má jasné zvolení, nepotřebuje přece volební koalici. Myslím, že Bohuslav Sobotka je úspěšným předsedou strany i vlády a bude zvolen silným mandátem, protože si partaj uvědomuje, že v současné době potřebuje hlavně jednotu. Své protikandidáty na post prvního místopředsedy Jeronýma Tejce a Jiřího Dienstbiera nepovažuji za pytle, ale za soupeře.

Už dnes se v ČSSD říká, že je volba na sjezdu prakticky rozhodnuta. Kromě Sobotky a vás mají být zvoleni místopředsedy Jan Hamáček, Lubomír Zaorálek, Martin Starec, na ženské místo jedna z dua Michaela Marksová a Lenka Teska Arnoštová. Hraje se tak prý jen o jedno místopředsednické křeslo, o které si to rozdají Jiří Dienstbier, Jiří Zimola, možná Jeroným Tejc a jedna z uvedené dvojice dam. To něco o nějaké hlasovací dohodě vypovídá, ne?
Před každým sjezdem se říká, že je rozhodnuto. Delegáti se rozhodují zčásti podle osobních sympatií ke kandidátovi, zadruhé podle osobní známosti a zásadní budou i projevy. Někdo může klidně zazářit, nebo vyhořet.

Vraťme se k poslednímu místopředsednickému místu. Viděl byste na něm raději Dienstbiera, Zimolu či Tejce, nebo jednu z výše uvedených dam?
Já bych si ve vedení určitě přál nejméně dvě ženy. Nejsem úplným zastáncem kvót, protože pokud je žena kvalitní, tak ji kvóta uráží. Ale jak paní ministryně práce a sociálních věcí Marksová, tak paní náměstkyně ministra zdravotnictví Arnoštová jsou obě velmi kvalitní profesně.

To by se však nedostalo na žádného z vašich někdejších „lánských spolupučistů“. Nebylo by třeba zvolení Tejce či Zimoly vstřícným gestem, aby se ukázalo, že ČSSD už tuto povolební záležitost neřeší?
Myslím, že lánský puč je určité stigma, které si neseme a poneseme. Na druhé straně...

Vy si ho zrovna moc nenesete.
Myslím, že také. Na druhé straně by si měl každý uvědomit, že žádný další puč už není možný. Strana už by ho nepřijala. A jmenovat někoho na sílu do vedení strany prostě nejde. Může rozhodovat tisíc a jedna věc, může třeba uspět někdo, kdo bude zastávat tvrdou linii vůči Andreji Babišovi.

Po lánském puči jste získal pověst dvojitého zrádce. I řada lidí z ČSSD říká: ambiciózní Chovanec teď Sobotkovi dává dohromady hlasovací mašinerii, bude ji mít v rukou, a až jednou bude chtít, klidně Sobotku smázne. Chtěl byste být v budoucnu předsedou vlády či ČSSD?
Nemám tu ambici, nikdy jsem ji neměl. ČSSD má teď jedinou šanci, a tou je Bohuslav Sobotka. Když to dobře dopadne, jsou před námi volby v řádném termínu až za tři roky. A pokud v nich chceme uspět, musí do nich vést ČSSD úspěšný premiér, což bude Sobotka. Mně jde o to, aby byla ČSSD po sjezdu v dobré kondici. Čeká nás další neuralgický střet v krajských volbách příští rok, kdy naším největším soupeřem bude hnutí ANO. I když já nebudu říkat hnutí. Pokud mají na konci února volební sněm a navolí si standardní politické orgány, tak už by si měli začít říkat politická strana. Jsou ve vládě, rozhodují o správě měst, mají senátory, poslance. Nemohou přece neustále říkat: My nejsme politici.

Post prvního místopředsedy s sebou často nese roli „zlého muže“. Budete proti Babišovi zastávat onu „tvrdou linii“? Zdá se totiž, že s ním z ČSSD vycházíte takřka nejlépe.
Myslím, že se s panem Babišem respektujeme. To není otázkou vzájemné lásky. Jsem připraven kolegy z ANO kritizovat ve věcných otázkách. Ale nemůže to být o vzájemné kritice za každý nesmysl. To tady předváděli pánové Nečas s Kalouskem a jak dopadli! Bude-li v čem hnutí ANO a pana Babiše kritizovat, tak pokud se nedohodneme z očí do očí, klidně se střetneme i na veřejnosti. Nemám s tím problém.

V ČSSD je přece řada lidí, která si vůči Babišovi přeje „tvrdší linii“. Protože cítí, že jste moc defenzivní, ne?
Otázka je, co je v zájmu ČSSD. Pokud přeženeme kritiku za úměrnou mez, tak přece ANO bude říkat: My s nimi nechceme vládnout. Otázka je, jestli by se třeba hnutí odchod z vlády nehodil. Tak proč jim v tom pomáhat? Pojďme je kritizovat ve věcných problémech, ale ne za každou cenu. To by ANO umožnilo vyvázat se z vlády velmi jednoduše. Útočit třeba v krajských volbách z pozice opozice je podstatně jednodušší, než když nesete vládní odpovědnost. Mě bude velice zajímat, jak se ministerstvu financí podaří sestavit rozpočet na příští rok, který vidím jako neuralgický. Tam už budou muset skončit proklamace: „prostě to nějak zařídíme“. Tam budou muset být jasná tvrdá čísla. Stát potřebuje nové příjmy.

V čem bude příští rozpočet neuralgický?
Budou nastupovat některé vládní sliby, v rozpočtu budeme potřebovat zhruba několik desítek miliard. Velice dobře si pamatuji na jednání s Andrejem Babišem, kdy říkal, že ty peníze najdou, uspoří. Dejme tomu letos v srpnu dojde ke skládání účtů, zda ty miliardy mají. Pokud je mít nebudou, tak je tady stále ve hře návrh ČSSD na zvýšení daní firem. Jedno procento zvýšení daně z příjmu právnických osob by bylo zhruba 12 miliard korun. My uvažovali o jednom až o dvou procentech, což je nějakých 24 miliard korun. Plus je stále ve hře korporátní daň pro banky, která by přinesla zhruba 4 miliardy korun. Suma sumárum je to tedy nějakých 28 miliard. No a bude-li potřeba 40 miliard, měl by se zbytek vyřešit opravdu úsporami a efektivnějším výběrem daní.

Babiš přece o zlepšení výběru daní a zamezení daňovým únikům mluví už dlouho, ale stěžuje si na pomalou legislativu. Co tomu říkáte?
No tak legislativa jsme dnes my. Kabinet vládne skoro rok a čtvrt, Andrej Babiš je stejnou dobu ministrem financí. Otázkou je, jak se ministerstvu financí daří předkládat potřebné zákony. Otázkou je zavedení registračních pokladen či zákona o přiznání majetku i zpětně. Další věcí jsou třeba elektronické systémy, které umějí odhalovat karuselové obchody. Slováci dnes mají elektronické nástroje, které odhalují 150 podezřelých karuselových obchodů měsíčně. My je dodnes nemáme a je otázka, jestli bude potřebná legislativa včas zpracovaná.

Daří se to Babišovi?
Když to odhaduji, tak myslím, že jsou tak na šedesáti procentech ideálu.

Pokud se tedy ministerstvu financí nepodaří dostat na 100 procent, bude ČSSD navrhovat zvýšení daní pro firmy a pro banky? To Babiše nepotěší, že?
No ale taková byla dohoda. Některá opatření, která koalice dohodla, byla s určitým odkladem. Ten odklad končí, budeme muset být schopni ufinancovat rozpočet na příští rok. Roste ekonomika, oživila se v eurozóně i ve světě, tudíž se samozřejmě zvedá výběr daní. Ale vedle toho musíme zvýšit i efektivitu toho, co děláme. A tam těch slibů bylo na počátku velké množství. ČSSD už při jednání o koalici říkala: Pojďme ty daně zvýšit. Pan vicepremiér Babiš tehdy tvrdil, že vidí ohromné rezervy ve státním rozpočtu a že je najde. Uvidíme. Zatím jsme rezervy, které by našel, neviděli. To jsou jednotky milionů, ale určitě ne stovky milionů a miliardy, které potřebujeme.

Před chvílí jste si sám položil řečnickou otázku, zda nebude chtít ANO rozbít vládu. Spekuluje se, že by pro ANO mohlo být vyvolání předčasných voleb v tomto roce výhodné. Je to reálné?
Ono se říká spousta věcí. Já asi od dvaceti zdrojů slyšel, že Andrej Babiš už na téměř pět termínů skoupil všechny billboardy v republice kvůli volební kampani. Pokud ANO svými strategickými chybami z vlády vytlačíme a oni v určitý okamžik zjistí, že to pro ně je výhodné, tak to prostě udělají. To je politika.

Nenahrajete jim třeba tím zvýšením daní firmám a bankám? Pro majitele Agrofertu s úvěry u bank to může být docela dobrý spouštěcí mechanismus. Navíc s legendou boje proti socialistickému zvyšování daní, kterou řada lidí ocení?
Při vyjednávání koaliční smlouvy ČSSD korektně řekla: Jsme připraveni šetřit a chovat se úsporně, ale nevidíme cestu, abychom hledali úspory v řádu desítek miliard. S tím, že třeba náběhová křivka systému centrálního nákupu je několik let. Že to není otázka firmy, kde zavelíte a do půl roku je to jinak. My takové efekty správně odhadovali na dva až tři roky od zavedení opatření, z nichž však některá dosud ani nebyla zavedena. Říkali jsme: Pane Babiši, my ty peníze budeme potřebovat v reálném čase, nikoli za pět let. Tehdy nám řekl: My ty úspory najdeme, a pokud ne, tak se vrátíme k diskusi o zvýšení daní. Myslím, že pokud nenastane nějaký zásadní zvrat, bude ta diskuse na stole. Pomáhá nám sice růst ekonomiky, ale také si musíme uvědomit, že evropské peníze tady budou už jen jednou. A my si v minulém období zvykli na věci, které jsou standardně placeny ze státního rozpočtu, financovat z Evropy. Po příštím plánovacím období už je nebude kde vzít. Buď si tedy budeme muset zvykat na nižší komfort, anebo hledat nové zdroje. A nové zdroje existují jen v tom, že sáhneme na daňové zatížení firem.

Přežije podle vás vláda tento rok?
Myslím, že preference hnutí ANO dlouhodobě stagnují nebo oslabují. To asi není doba na vyhlášení cesty za předčasnými volbami. Pokud bych tedy měl odhadovat, zda vláda přežije letošní rok, dal bych tomu tak 85 procent.

Zdroj: Mladá fronta DNES