Bohuslav Sobotka se jako politik vždy věnoval hlavně daním a ekonomice. Jako premiér nejvíc řeší zahraniční politiku. A čím dál víc boj s terorismem. Kvůli hrozbě islámského radikalismu plánuje zvýšit rozpočet i pravomoci kontrarozvědky.

Zítra to bude rok, co prezident jmenoval Bohuslava Sobotku premiérem. První výročí ve funkci, na niž se připravoval posledních několik let, jej zastihlo ve chvíli, kdy Evropa a s ní i Česko čelí úplně nové situaci. Sílící hrozbě islámských radikálů, kteří naposledy minulý týden zavraždili v Paříži 17 lidí včetně téměř celé redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo.

Útoky v Paříži zasáhly celou Evropu. Co očekáváte, že se teď bude dít?
Myslím, že tady jsou dvě roviny. První je národní a druhá evropská. Pokud jde o tu národní, tak budeme pokračovat v práci, kterou jsme začali před několika měsíci. Vláda už zaúkolovala legislativce i bezpečnostní složky v souvislosti s tím, že rostl vliv a moc Islámského státu a ukazovalo se, že právě Islámský stát bude pravděpodobně největší současné bezpečnostní riziko. Jedno z těch národních opatření bude teď projednávat vláda, a sice novelu zákona o BIS, kde posilujeme její pravomoci, zejména pokud jde o otázku sledování finančních toků nebo identifikaci účastníků telefonických hovorů. Druhá rovina je věc mezinárodní a evropské spolupráce, kterou budeme chtít prohloubit. Je to věc společné evropské reakce. Určitě je možné zintenzivnit výměnu informací o účastnících leteckého spojení, ale ani to není úplně univerzální a samospasitelné řešení. Byli bychom velmi neradi, kdyby se této situace zneužilo k rozbití schengenského prostoru.

Máte obavu, že to hrozí?
Myslím, že když se podíváte dva tři roky zpátky, tak narazíte na to, že zejména starší členské země čas od času přichází s návrhy obnovení kontrol na svých národních hranicích. Myslím, že tohle není ten nástroj, který zastaví šíření islámského radikalismu.

Napadají vás jiná opatření?
My nemáme problém, s nímž se potýkají Francouzi, Němci, Rakušané a další státy, tedy otázku potenciálních navrátilců z bojišť v Sýrii a Iráku, kteří mohou využít poměrně silný potenciál těch, kdo tam ještě chtějí odejít. Tyto země teď budou tuto hrozbu legislativně řešit. A já očekávám, že i my dříve nebo později v našich zákonech také zpřesníme otázku trestního stíhání, pokud by se našel nějaký český občan, který by se tam zapojil do bojů či do výcviku. Myslím, že bychom to měli v naší legislativě zakotvit. Ale není to něco, co by nás nyní masivně trápilo, je to spíš otázka do budoucna.

Po návratu z Paříže jste ještě zmínil, že budete prosazovat navýšení rozpočtu pro bezpečnostní služby. Na co konkrétně by ty peníze měly jít?
V minulých letech tady docházelo ke škrtům. Nemůžeme se spoléhat na to, že všechno dobře dopadne, je potřeba přijmout určitá opatření. Nejenom pod dojmem toho, co se děje na Ukrajině, jsme se rozhodli zvýšit rozpočet pro ministerstvo obrany, stabilizovali jsme policii a poslední etapa je podívat se na bezpečnostní služby. Během uplynulého roku jsem zaznamenal řadu stížností ředitele BIS na různá omezení, malé personální zdroje, na nemožnost posílit některé prioritní oblasti. Tak jsem ho požádal, aby pro vládu připravil několikaletý plán rozvoje BIS.

Dobře, ale objevila se informace, že tajná služba by měla dostat až o miliardu víc. Na co?
Nemluvil jsem o žádné konkrétní částce. Požádal jsem jen ředitele služby o přípravu potřebného materiálu a předpokládám, že to bude otázka spíš dnů než týdnů. Pak to bude věc jednání na půdě vlády, abychom našli dostatečné finanční zdroje.

Proč se tohle všechno děje až teď? To reagujeme na aktuální dění z Paříže?
Klíčovým a novým prvkem je to, co se odehrálo kolem Evropy, jak se vytváří infrastruktura kolem al-Káidy a Islámského státu, která vzniká v Libyi, Sýrii, Iráku a na dalších místech. Propojení s těmito organizacemi, které jsme viděli u atentátníků v Paříži, ukazuje, že islámští radikálové v Evropě získávají funkční infrastrukturu v bezprostředním okolí. To je věc, která tu ještě před dvěma třemi lety nebyla. Ta infrastruktura je schopna nabídnout jim výcvik, informační podporu, peníze, zbraně. A to všechno v bezprostřední blízkosti, jsou schopni motivovat radikály k zabíjení. A pokud se do Evropy budou vracet desítky, možná stovky bývalých bojovníků, kteří dnes bojují v Sýrii nebo Iráku, nemůžeme zaručit, že se v rámci EU neposunou i na naše území. Naše bezpečnostní služby by takové vlivy dnes nezvládaly řešit.

Výcvik agentů trvá až 10 let, vy jste ale právě popsal, že riziko spojené s Islámským státem vzniklo během tří let. Stihneme tedy včas doplnit počet agentů?
Naše vláda je tady rok, zabývat jsme se tím začali. Aktuálně to riziko není, ale musíme myslet dopředu. A když říkám, že myslíme dopředu, tak mám na mysli situaci, kdy se ze Sýrie a Iráku budou možná vracet bojovníci do Německa, do Rakouska. A to jsou země v naší bezprostřední blízkosti. Česká republika se nemůže tvářit, že se nás to netýká, i když tady nemáme takovéto četné případy a silnou komunitu. Naše priorita číslo jedna je teď proto BIS.

Ztotožňujete se s kroky prezidenta Miloše Zemana, s jeho plánem pozvat Vladimira Putina do Prahy? Byli jsme kritizováni ve Spojených státech…
Nejsem si úplně jistý, že jsme právě za to byli úplně kritizováni.

Za náš vstřícný postoj k Rusku ano.
My bychom byli kritizováni, kdybychom se nedokázali domluvit v Evropě na společném postupu vůči Ukrajině. My jsme se ale dokázali vždycky domluvit. Jinak já bych chtěl odlišit výroky Miloše Zemana a praktické kroky Miloše Zemana.

Takže s kterými jeho výroky, minimálně v zahraniční politice, se neztotožňujete?
Řada z nich jsou výroky, aby pan prezident byl citován, aby se o něm jeho voliči dočetli. A pak jsou výroky na jednáních, kam přijíždí s pověřením vlády, a tam nevznikají situace, které by něco komplikovaly.

Americká ambasáda ale určitě monitoruje i ty výroky, které říká, jen aby byl citován. A jde třeba o to, jestli vás příště v Americe přijme někdo z Bílého domu.
Takhle se to zplošťovat nedá. My jsme země, která je součástí západního světa, Evropské unie, NATO, to jsou naši nejbližší spojenci a partneři, jiné nemáme. To je potřeba si uvědomit. Když se cokoli stane, tak se na ně budeme obracet s žádostí o pomoc, a je potřeba, abychom si maximálně porozuměli. Já si myslím, že Česko v rámci EU i NATO postupuje tak, aby bylo vypočitatelným a spolehlivým partnerem. Čas od času z toho některé výroky mohou vybočit, ale já myslím, že to se stává ve všech demokratických zemích. A pan prezident má mandát od voličů, což pro vládu vytváří složitější situaci. Proto jsem mu navrhl formát koordinace. Ten začíná fungovat na ministerstvu zahraničí, budeme se minimálně třikrát ročně scházet a o těch věcech diskutovat. Pan prezident se na ty debaty těší, já taky a myslím, že to bude čas a prostor, abychom si popovídali o Ukrajině, o otázkách Evropské unie.

A souhlasíte tedy s pozváním Putina do Prahy
V EU není zatím dohoda o koordinaci postoje.

Počkejte, jde nám jenom o to, jaký je váš názor.
V Evropské unii není zatím dohoda o koordinaci postojů k účasti na oslavách 70 let od konce druhé světové války. To, co se odehrává u nás, je vzpomínka u příležitosti osvobození Osvětimi. Je tu jasný historický kontext, který ospravedlňuje pozvání a činí normální i účast prezidenta republiky na oslavách konce války, jež budou v květnu v Moskvě. Tohle já nevidím jako problém. Putin byl v Normandii a koneckonců se toho využilo k nastavení určitého formátu komunikace mezi západní Evropou a Putinem. Já nemusím souhlasit s tím, jak se Putin chová vůči Ukrajině, to je naprosto nepřijatelné a Česká republika to jasně odsoudila, ale na druhou stranu bych se nechtěl dostat do situace, kdy se za minulého režimu připomínalo osvobození a zatajili nám, že velkou část země osvobodila americká armáda. Nerad bych se dostal do opačného extrému. Slavíme 70 let od konce války, jsou tu poslední pamětníci, kteří to zažili, a nechtěl bych, abychom kvůli ukrajinské krizi zapomínali na to, že Rusko bylo jednou z rozhodujících součástí protihitlerovské koalice. Nevidím nic špatného na tom, že prezident pozval Putina na připomínku osvobození Osvětimi, protože ji osvobodili Rusové. Nevidím problém v tom, pokud se Zeman účastní oslav konce války v Moskvě. Samozřejmě pokud při těch rozhovorech, které povede, bude respektovat společný postoj EU k obsazení Krymu a ke krizi na Ukrajině, kde trváme na tom, aby se naplnily Minské dohody, aby to nebyl zamrzlý konflikt a aby Rusko respektovalo suverenitu Ukrajiny.

Když jsme u prezidenta, tak on v rozhovoru pro Deník řekl, že se ho možná bojíte pozvat na jarní volební sjezd ČSSD, aby vám nevytýkal, že vám chybí analýza špatného volebního výsledku z roku 2013 a že nebyla přijata opatření ke zlepšení. Máte takovou analýzu?
My jsme o tom samozřejmě v sociální demokracii dost intenzivně diskutovali, ale kromě té diskuse jsme také sestavili vládu a pan prezident dobře ví, že se nám daří prosazovat věci, které on voličům sliboval. Když kandidoval na prezidenta, sliboval, že podpoří zrušení poplatků ve zdravotnictví a zákon o prokazování původu majetku. Naše vláda je schopná ty věci prosadit a dotáhnout do konce. Teď je důležité si uvědomit, v čem je vlastně role sociální demokracie po sedmi letech v opozici. Mě mrzí, že se ta debata zplošťuje na to, kdo bude místopředseda. Ale já bych byl rád, kdybychom také trochu víc diskutovali o tom, jaké nové voliče bychom mohli oslovit. Komunální volby ukázaly, že jsme ztratili voliče ve velkých městech.

A máte nějaký plán, se kterým půjdete na sjezd? Jak chce ČSSD získat nové voliče?
Já bych byl rád, kdybychom se podívali blíže na přání a touhy městských voličů, které ČSSD v těchto volbách nedokázala zaujmout a získat. Je potřeba se zeptat proč, přemýšlet o tématech, jež jsou i pro ně důležitá a která neakcentujeme. Třeba tím, že některá ministerstva řídí koaliční partneři, a nemůžeme se v nich tak viditelně angažovat. Mám na mysli třeba oblast životního prostředí.

Jak by měl ten recept konkrétně vypadat?
Strašně důležitá věc je, abychom přestali dělat politiku mimo občanskou společnost, mimo občanské iniciativy a sdružení. My jsme se na řadě míst dostali do pozice strany, která hájí fungování správy, věnovali jsme hodně energie tomu, aby města a obce fungovaly, ale málo jsme poslouchali, co nám říkali občané a jejich iniciativy. A tak málo jsme to poslouchali, až nám tito občané přestali věřit a začali si zakládat vlastní volební uskupení, která potom ve volbách získala hlasy na úkor všech politických stran, ale zejména sociální demokracie. A pak je tu samozřejmě propustnost, naše schopnost nominovat nestraníky.

Takže byste rád zvýšil počet nestraníků?
Nejenom já, ale i lidé v regionech. Už přemýšlíme o krajských volbách, které jsou příští rok. Mám velkou radost z toho, že začínají přemýšlet stejně. Přemýšlejí o tom, jak lidi, kteří mají stejný pohled na svět, ale nemají stranickou průkazku, oslovit. Otevření ČSSD je jedna z věcí, o níž chci mluvit na sjezdu. Také musíme dotáhnout do konce výsledek referenda a upravit naše pravidla tak, abychom už naše kandidáty do krajských voleb vybírali hlasováním všech členů ČSSD.

Vaše vláda je u moci rok. Co považujete za její největší neúspěch či dluh?
Bohuslav Sobotka: Myslel jsem, že se zeptáte na úspěch... Já jsem totiž schopen vypočítat velký počet úspěchů, ale velmi těžko se mi vybavují neúspěchy. Je ale pravda, že určitá manka máme. Určitě jsem měl lepší představy třeba v oblasti čerpání prostředků z Evropské unie. Měl jsem pocit, že EU má stejný zájem začít co nejdříve čerpat peníze z evropských fondů, ale zdá se, že ten tlak Evropské komise není příliš silný. Z naší strany bude velmi záhy vše hotovo a mám pocit, že pak budeme čekat, až se na půdě EU vyřeší otázka toho, aby EU měla vůbec peníze na proplácení prostředků z evropských fondů. Evropská komise je pod tlakem neradostné finanční situace.

Podle vás hrozí, že Unie nebude mít na financování dotačních programů peníze?
Já jsem zažil debatu na jednání Evropské rady, kde si někteří plátci stěžovali, že by měli platit do evropského rozpočtu. Předseda Komise musel připomínat, že pravidla platí pro všechny. A to není úplně dobrá situace pro Evropskou komisi. Uděláme všechno pro to, abychom byli připraveni, ale není to všechno v našich rukou. My se teď třeba snažíme bránit tomu, aby z Bruselu přicházely další požadavky, které nejsou zahrnuty v dohodě o partnerství. Do konce ledna předložíme poslední podklady, dovysvětlíme přijetí zákona o státní službě a pak už budeme velmi netrpělivě očekávat rozhodnutí ze strany Evropské komise a budeme se připravovat doma.

To jste ale vyklouzl z otázky na neúspěchy vaší vlády..
Zbytek se už jen povedl. Ale vážně - museli jsme přijímat kompromisy, třeba v zákoně o státní službě.

Za uplynulý rok jste nevyhodil z vlády žádného ministra. Dvě změny sice proběhly, ale vy jste nebyl jejich iniciátor. Jste skutečně s prací všech členů kabinetu natolik spokojen?
Nasazení ministrů je silné a od práce je neodvádí žádné aféry. Druhá věc je, že nominace byly dobře a intenzivně promyšleny. A také to svědčí o stabilitě ve vládních stranách. Uvidíme, jak přečkáme rok 2015, kdy všechny vládní strany čekají jejich vnitrostranické sjezdy.

Čekáte personální změny ve vládě letos?
Kdyby u některých stran došlo k výraznějším změnám, tak se to nepochybně projeví ve vládě. Já už jsem v jedné koaliční vládě byl a zažil jsem, že se vyměnili všichni předsedové koaličních stran a na konci už tam nebyl nikdo z těch, kdo podepisovali koaliční smlouvu. Takže stát se může cokoli a v Česku je ta dynamika na politické scéně opravdu hodně silná.

I u vás v ČSSD?
Pokud dojde ke změně předsedy, tak nepochybně.

To nepředpokládáme. Myslíme třeba na ministra zdravotnictví, který kritice čelil, byly tu i mediální přestřelky, které ho – řečeno vašimi slovy – mohly odvádět od práce. S ním jste zcela spokojen?
Naštěstí ho neodvedly příliš a naštěstí ani ministra financí. Svatopluku Němečkovi se podařilo dotáhnout věci, které jsem po něm v loňském roce chtěl, včetně úhradové vyhlášky, která nám umožní v letošním roce zvýšit platy lékařů a sester. Takže jste si možná všimli, že tady nejsou žádné protestní akce, žádné hromadné výpovědi, co jsme zažívali v minulých letech. Podařilo se nám udržet sociální dialog, nejenom ve zdravotnictví, ale i jinde.

Odboráři bývají nakloněni levicovým vládám…
Bývají, ale na druhou stranu v okamžiku, kdy přijde levicová vláda, se jejich požadavky zdvojnásobí či ztrojnásobí, protože dostávají pocit, že u levicové vlády mohou najít větší pochopení. Takže ani levicová vláda to nemá s odbory jednoduché a já jsem už jako ministr financí také zažil demonstrace odborů proti vládě, kde byla sociální demokracie. Ale ministr Němeček teď dotáhl věci, které jsem po něm chtěl, včetně zákona, který zajistí zveřejňování smluv ve zdravotnictví. To je revoluce v transparentnosti zdravotnictví.

A jak jste spokojen s výsledky ministra Marcela Chládka? Ten byl kritizován jak za opatření ve školství, tak za rozdělování peněz pro sport. Především koaliční partneři z ANO s tím měli problém.
Já myslím, že koaliční partner ANO má problém se vším, co nedělá koaliční partner ANO. Ale i s tím je potřeba se vyrovnat a ČSSD se snaží koalici držet pohromadě. Snažíme se s našimi partnery mluvit a zbytečně nezatěžovat veřejnost konflikty. Ale když se podíváte na výsledky Marcela Chládka, tak je to ministr, který dokázal v poslední chvíli zabránit celé řadě závažných problémů v resortu. Podařilo se mu výrazně zrychlit čerpání prostředků z Evropské unie, udělal správná personální rozhodnutí, zabránil tomu, aby ze školství museli hromadně odejít pedagogové, kteří by nesplnili podmínky kvalifikace, je připravena novela vysokoškolského zákona. Možná čas od času rychleji mluví, než ty věci má koncepčně připravené, ale má tah na branku a upřímně ho zajímá, co se v resortu děje.

Jak jste spokojen s koaličními partnery a se spoluprací na vládní úrovni?
Koaliční partnery si člověk nevybírá, ty mu vybere volič. Nám je voliči vybrali a strategii, pro kterou jsem se rozhodl, chci obhajovat i na sjezdu ČSSD. Tohle jsou jediní koaliční partneři, kteří připadali v úvahu. Ostatní buď byli zkompromitovaní, nebo by neskýtali záruku stabilní vlády, která by byla schopná cokoli prosadit. Tohle byla cesta, kterou jsme se vydali, a ten rok ukázal, že se nám daří prosazovat náš program a daří se nám najít kompromis. Vláda rok funguje, neměli jsme žádné velké koaliční krize, opozice ani jednou nenavrhla hlasování o nedůvěře vládě.

A co spolupráce s hnutím ANO? Vy jste v jednu chvíli velmi kritizoval jejich ministryni spravedlnosti, potom do Bruselu odešla ministryně pro místní rozvoj a její nástupkyně posléze pronesla, že ministerstvo nebylo řízeno. Je tu nový ministr dopravy, který kritizuje svého předchůdce z hnutí ANO...
To si Andrej Babiš musí v hnutí udělat pořádek, pokud jde o vzájemnou kritiku jednotlivých ministrů. Doufám, že se to v sociální demokracii dít nebude. ANO se postupně stává politickou stranou, vytváří si struktury, bude mít sjezd. Nevím, jestli se jim do toho příliš chce, protože ANO vzniklo jako iniciativa nespokojených občanů, kteří podpořili nespokojeného miliardáře. Otázka je, jaká z nich bude za rok, za dva politická strana, ale pořád je to strana, která je schopná plnit koaliční smlouvu.

Co plánujete letos, co bude priorita této vlády?
Budeme se starat hodně o výběr daní. Dva první zákony už ve vládě čekáme, až je ministerstvo financí předloží – jde o zákon o prokazování původu majetku a zákon o elektronické evidenci tržeb. Zejména ten druhý chceme mít schválený co nejdříve, aby se na něj podnikatelé a státní správa mohli začít připravovat. To je zákon, na který se čeká deset let.

Byli to ale i někteří poslanci sociální demokracie, kteří změnám bránili.
Bránili a pak byli někteří, kteří je prosazovali. Já si vzpomínám, jak jsem jako ministr financí předložil novelu loterijního zákona a několikrát mi ji poslanci vyřadili z programu schůze a pak byl konec volebního období. Čili ty tlaky proti jakýmkoli změnám byly hodně silné a já myslím, že se situace změnila. Takže prioritou jsou zákony, které mají zlepšit výběr daní, zákon o neziskových organizacích ve zdravotnictví – jeden z hlavních legislativních úkolů ministra zdravotnictví. Je potřeba zreformovat stavební řízení v naší zemi, jinak tady do budoucna nepostavíme vůbec nic. Plus budeme pokračovat v opatřeních na podporu hospodářského růstu a stavby infrastruktury.

S elektronickou evidencí tržeb souvisí i účtenková loterie, kterou vaše vláda chce zavést, ale Andrej Babiš už ji zpochybnil. Nezviklaly vás ani výsledky ze Slovenska, kde účtenková loterie pomohla vybrat 200 milionů na daních. Není to málo?
Cílem účtenkové loterie primárně není zvýšit výběr daní, ale zjednodušit a zefektivnit kontrolní systém.

Doteď se říkalo, že je to nástroj, který má zvýšit výběr daní...
V tom komplexu ano, ale samo o sobě ne. Sama loterie je doplněk, který zvyšuje motivaci občanů brát si účtenky a registrovat je do systému. V okamžiku, kdy si zaregistrujete 60 milionů účtenek do systému, jako se to stalo na Slovensku, tak daňová správa získá obrovské množství dat, aniž by do terénu musela vyslat jediného kontrolora.

Dobrá, pokud přistoupíme na to, že občané budou plnit roli kontrolorů...
Ano, občané v jistém smyslu pomáhají státní správě s kontrolou, jestli všichni platí daně, a získávají za to bonus v podobě účtenkové loterie.

Je to ale kontrola malých ryb, malých živnostníků nejníže na řetězci plátců DPH. Není to kontrola největších firem, kde utíká na daních nejvíc.
Je to kontrola všech, kdo přijímají platby v hotovosti. Na jedné straně můžete mít malého živnostníka, který má třeba autobazar, a na druhé straně můžete mít řetězec restaurací, které mají obrat několik desítek milionů. Je to opatření, které podpoří všechny, kdo se chovají poctivě, platí daně a vedle těch, kteří stát na daních okrádají, vypadají jako blbci a pitomci.

A co ta klíčová opatření proti velkým ekonomickým subjektům, kde dochází k obřím daňovým únikům?
Už jsme v letošním roce schválili elektronický výkaz daně z přidané hodnoty, budou tady pravidelná hlášení ze strany firem a živnostníků, což poskytne daňové správě další cenná data pro analýzu. Daňová správa bude čím dál více fungovat na moderních principech, které vidíme v západní Evropě. To znamená, že kontroloři budou mít k dispozici nejnovější systémy, které budou analyzovat data. Ale ta musí nejdřív získat. A já jsem stoupencem opatření, která jsme přijali, protože jsem viděl, že na Slovensku to skutečně funguje a podařilo se jim zlepšit výběr daní. Já jsem teď sledoval přes média výpovědi u soudu s lihovou mafií ve Zlínském kraji a vím, jak si naříkali, že se jim omezily kšefty v okamžiku, kdy stát zavedl kolky na lihoviny.

Ale bohužel ne dostatečně.
Ale tu mafii to zasáhlo, protože pak se jim nedařilo tak snadno dostávat do distribuce. A pak hledali možnosti, jak se dostat ke kolkům. Nesouhlasím s tím, že je možné rezignovat na opatření proti daňovým únikům jenom proto, že nejsou stoprocentní, že jsou třeba účinná na 80 procent. Jenom proto, že za nějakou dobu si ty daňové subjekty najdou cesty, jak státu unikat. Je to trvalý souboj, který stát vede.

Zdroj: Hospodářské noviny a Aktuámně.cz