Krutý a vražedný teroristický útok na redakci satirického a levicově orientovaného francouzského časopisu bude mít dlouhodobé a významné důsledky. Je zřejmé, že posílení radikálně islamistických struktur v oblasti střední a severní Afriky a také na Blízkém východě, ke kterému došlo v posledních letech (zejména v důsledku rozpadu některých tamních režimů či občanských válek) a které vyvrcholilo ustavením tzv. Islámského státu, vytváří v těsném sousedství Evropy agresivní a funkční infrastrukturu, která je schopna teroristům poskytovat motivaci, výcvik a peníze pro útoky na našem kontinentu.
Proti útokům fanatiků se musí demokratická společnost bránit. Nesmíme se nechat zastrašit a musíme být schopni hájit hodnoty, na nichž stojí náš způsob života – svobodu slova a projevu, náboženskou toleranci, demokratický právní stát. To si nepochybně v příštích letech vyžádá posílení bezpečnostních opatření, včetně silné mezinárodní solidarity a spolupráce. Důležitou rolí sociální demokracie bude ohlídat, aby nezbytné posílení bezpečnosti bylo efektivní, nezměnilo otevřený a demokratický charakter naší společnosti, neznamenalo méně svobody či nepřiměřené omezování občanských práv. Oslabení radikálních islamistů se neobejde bez spolupráce s umírněnými muslimy a bez bezpečnostní a ekonomické stabilizace regionů, které dnes vytváří zázemí teroristů. Islámský stát ale nemůže zastavit izolovaná vojenská operace západního světa, podobná té, která se před lety odehrála v Afghánistánu. Podmínkou jeho dlouhodobé porážky je především silné angažmá samotných arabských států v řešení situace v Iráku a Sýrii.
Samostatnou otázkou je záležitost imigrace. V zemích jako je Francie, Británie či dokonce Švédsko dnes vidíme časté příznaky selhání integračního modelu, který se do většinové společnosti snažil promyšleně a i za cenu významných veřejných investic začlenit přistěhovalce z kulturně a nábožensky odlišných společností. Sociální a náboženské problémy přistěhovalců a kruté praktiky Islámského státu, které díky internetu v přímém přenosu děsí lidi po celém světě, vytváří nové příkopy a novou nedůvěru mezi muslimskými imigranty a většinovou společností.
Protimuslimské nálady rostou dokonce i v České republice, kde máme jen velmi malou, klidnou a umírněnou muslimskou komunitu. Na tomto strachu a konfliktech všude v Evropě zcela cynicky a promyšleně parazitují extremistické, rasistické a nacionálně orientované strany. Každý nový útok, jako byl ten poslední v Paříži, napětí a diskusi vyostřuje.
Jsem přesvědčen o tom, že ČSSD musí v České republice prosazovat řízenou imigrační politiku, která bude brát zřetel jak na naše humanistické hodnoty a mezinárodní závazky, tak bezpečnostní rizika, ekonomické zdroje a kapacitní možnosti pro skutečnou integraci přistěhovalců. Musíme se vyvarovat chyb, které dnes v řadě západních zemí přináší obtížně řešitelné konflikty. Naše země musí zůstat otevřeným místem pro pomoc lidem, kteří potřebují získat azyl v důsledku politického pronásledování či porušování jejich základních lidských práv. Pokud jde o rozsáhlejší imigrační vlny, které mají ale nejčastěji ekonomické důvody, měli bychom se orientovat (i u nás vytvoří časem stárnutí populace volný prostor na trhu práce) na získávání nových občanů ze zemí, které jsou nám elementárně kulturně a nábožensky blízké, například z východu Evropy. Prosazujeme, aby naše vláda i Evropa pomáhala v místě konfliktů, které vyvolávají migrační vlny. Řešením humanitární krize v Sýrii není to, že se v Evropě budou budovat uprchlické tábory v situaci, kdy se řada bohatých arabských zemí v regionu před uprchlíky ze Sýrie uzavřel...
Útok na Charlie Hebdo změní Evropu a ovlivní politickou diskusi i v naší zemi. ČSSD by před svým sjezdem měla diskutovat jak otázku posílení bezpečnosti naší společnosti, tak naši představu o správné imigrační politice.
Komentáře