ČSSD v médiích - B. Sobotka: Na krizi v Rusku nemůže mít nikdo v Evropě ani ve světě žádný zájem

Přečtěte si rozhovor s premiérem, který vyšel v deníku Právo.

Pane premiére, jak budete trávit Vánoce?
Vláda se naposledy sejde 22. prosince, hned poté bude zasedání Bezpečnostní rady státu. Pak se vláda sejde až 7. ledna. Doufám, že mezitím budu mít čas být s manželkou a dětmi. Na Vánoce budeme v Praze a jinak budeme navštěvovat příbuzné jako každý rok. Už se na ty vánoční dny těším.

Jaká je teď, před Vánoci, nálada v koalici?
Zažil jsem už horší koalice. Stojednička v letech 2002– 2006 byla mnohem horší. Vláda neměla dostatečnou většinu, neměli jsme většinu v Senátu. Dnes, když se koalice domluví, má dostatečnou převahu hlasů ve Sněmovně. Ale samozřejmě, že jednotlivé strany mají své priority, a je důležité, abychom respektovali koaliční smlouvu. Vládní program se plní, zákony, na kterých jsme se dohodli, jsme protlačili parlamentem, což nebylo vždy kvůli postupu opozice jednoduché, a koaliční dohody fungují. Popravdě řečeno, jiné koaliční partnery nemáme. Abychom udělali koalici s ODS nebo TOP 09, které tu udělaly řadu problémů, to pro soc. dem. není cesta.

To po vás asi ani nikdo nechce, ale vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš se nedávno vyjádřil slovy, že koalice nefunguje.
Úkolem premiéra je zajistit, aby vláda fungovala. Nemám rád politikaření, raději mám konkrétní výsledky. Byl bych velmi rád, abychom se věnovali prosazování změn k lepšímu, nikoli válkám uvnitř koalice.
    Hledám cesty, jak se dohodnout, a myslím si, že koaliční spory by se měly řešit na jednání koalice, nikoli mediálně, to každého jen otravuje. Nicméně vyžaduje to schopnost dohody nejen ze strany ČSSD, ale i ostatních koaličních partnerů.

Babiš to řekl v souvislosti s novelou o DPH, kterou vrátil Senát, a kvůli které se ještě v pondělí musí sejít Sněmovna. Znamená to mimo jiné, že ještě nikdo přesně neví, jak se bude za pár dní, tedy od Nového roku, platit DPH.
Novel bylo několik. Klíčová novela, která snižuje DPH u léků a knih, už platí, ta byla připravena v dostatečném předstihu. Změny, které navrhl Senát, jsou ku prospěchu věci zejména u živnostníků – nebudou muset podávat kontrolní hlášení každý měsíc, ale jednou za čtvrtletí. Zde budou všechny koaliční strany hlasovat pro senátní verzi zákona, zde Senát zasáhl správným směrem a není důvod, proč tuto verzi nepodpořit. Nicméně by bylo lepší, kdyby ministerstvo financí tuto novelu připravilo v dostatečném předstihu, aby legislativní proces nemusel probíhat do úplného konce roku.

Nezlobíte se teď na KDU-ČSL kvůli odvolání Vojtěcha Weise, náměstka za ČSSD na Státním pozemkovém úřadě, který měl na starosti restituce? Úřad patří pod ministerstvo zemědělství, které řídí lidovec Jurečka.
Mě zarazila ta argumentace. Pan Weis přišel na Státní pozemkový úřad teprve před několika měsíci a v žádném případě nelze spojovat jeho působení s tím, jak obtížně je realizován zákon o majetkovém narovnání s církvemi. Především si myslím, že tady nemůže být rozhodujícím kritériem rychlost, ale spolehlivost právních argumentů. Všichni chtějí mít jistotu, že stát nebude vydávat majetek někomu, kdo na něj nemá nárok. Nesouhlasím tedy s tím, aby se za každou cenu žádosti posuzovaly jen podle rychlosti, je potřeba vnímat pozorně veškeré právní argumenty. Čili ty důvody mi připadají zvláštní. Mluvil jsem jak s panem Weisem, tak s ministrem Jurečkou, a myslím, že je nezbytné, aby Státní pozemkový úřad fungoval způsobem, který by garantoval daňovým poplatníkům jeho bezchybné hospodaření, a aby vydávání majetku církvím postupovalo striktně podle zákona. Připomínám, že v tom zákoně byly nastaveny naprosto nerealistické termíny, které se nedaly splnit, a připomínám také, že minulé vlády propouštěly úředníky ze SPÚ, takže když tam teď dorazily požadavky církví, nebyl nikdo, kdo by je vyhodnocoval. Tohle se nedá shazovat na pana Weise, který pouze několik měsíců působil jako náměstek ředitelky SPÚ.

Pojďme k ČSSD. Nedávno vás podle informací Práva poslanci vyzývali, abyste neustupoval ANO a Babišovi.
Já jsem si přečetl reportážní článek v Právu a musím říct, že na té schůzi klubu jsem nebyl. Nemohu vám tedy popsat její průběh. (Někteří poslanci minulý týden Právu řekli, že na vzrušeném jednání žádali, aby Sobotka a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ostřeji čelili útokům A. Babiše – pozn. red.) Pokud teď byly nějaké kontroverze v ČSSD, tak se týkaly zvyšování platů ústavních činitelů. Rozhodně jsem nesouhlasil s taktikou, kterou začali někteří poslanci na půdě Sněmovny volit, to znamená, že se vůbec nedostane na projednání vládního návrhu a od 1. ledna se platy zvýší o 26 procent. To se mi vůbec nelíbilo, musel jsem se do té věci osobně vložit. Prosadil jsem projednání zákona v prvním čtení a prosazoval jsem v rámci koalice, aby se platy zvýšily jen o 3,5 procenta, protože to by odpovídalo tomu, jak se platy zvyšují i jinde. Dohoda o 14 procentech mě velmi nemile zaskočila, pokládal jsem ji za nepřiměřenou, stejně jako většina vedení ČSSD. Tuto dohodu tedy vedení odmítlo a já jsem rád, že výsledek vede k systémovému řešení a k růstu, který je menší než růst platů u zdravotních sester, lékařů či policistů. Čili tady byla debata v klubu soc. dem. určitě složitá.

Mnoho poslanců ČSSD ale mělo pocit, že jste podrazil předsedu klubu Romana Sklenáka, který dohodu s ostatními předsedy vyjednával.
Já jsem nebyl ve věci této dohody konzultován, dozvěděl jsem se to z médií. Celou dobu diskuse jsem mluvil o tom, že by se platy neměly zvyšovat rychleji než u dalších zaměstnanců veřejného sektoru, není k tomu žádný důvod. Pokud se platy policistů zvyšují o pět procent, nevím, proč by se platy politiků měly zvyšovat o 14 nebo 26 procent. Mluvil jsem o tom i s dalšími zástupci ČSSD. Dohoda o 14 procentech měla ve Sněmovně silnou podporu, ale neodpovídala platovému vývoji u většiny občanů České republiky.

Jak to, že premiér a předseda vládní strany není konzultován v takové věci, jako je dohoda všech sněmovních klubů o zvyšování platů ústavních činitelů?
Předsedové klubů dostali mandát k tomu, aby jednali. Bohužel nerespektovali můj názor, který jsem v diskusi uplatňoval. Možná to bylo zkomplikováno tím, že v době, kdy se o těchto věcech jednalo, jsem byl ve Spojených státech, což mi znemožňovalo se do té věci přímo vložit. Naprostá většina členů soc. dem se shodla na tom, že 14 procent není něco, co bychom mohli podporovat a co bychom mohli vysvětlit občanům jako odůvodněný růst platů.

Nezapomněla ČSSD na problém s absentéry v parlamentu? I v této otázce přece předsednictvo přijalo usnesení.
Můžeme se k němu kdykoliv vrátit. Situace teď byla složitá, protože se zákon opět schvaluje na poslední chvíli. Pokud by nebyl schválen včas, platy se zvýší o 26 procent. To byl důvod, abych zasáhl. Zákon o platech jsme poslali do Sněmovny už v létě a začal se projednávat v listopadu, což pokládám za neuvěřitelnou věc.

Čím to je?
Je to tím, že část poslanců spoléhala na to, že se to nakonec nestihne a dojde k jednorázovému vysokému růstu. Takovou věc ale nelze vysvětlit důchodci, kterému zvyšujeme penzi sice rychleji než minulé vlády, ale o 200 korun v průměru. Nebo zaměstnanci, kterému zvyšujeme plat o 3,5 procenta. Nevysvětlíme jim přece, že zvyšujeme platy politiků o 26 procent.

Proti například platům manažerů státních a polostátních firem to ale není bůhvíjak vysoká částka.
To ano, ale kolik je takových manažerů a kolik je policistů a zdravotních sester? Extrémní růst přece nemůžeme odůvodnit tím, že tu ještě přežívají extrémy. My se s tím ve vládě snažíme něco udělat. Zastropovali jsme odměny u zaměstnanců státu, bude platit limit 25 procent celoročního platu, a probíráme i otázku bonusů, zlatých padáků a manažerských platů. Snažíme se sjednotit podmínky tak, aby se tu už vůbec žádné zlaté padáky nevyskytovaly.

I vaše vláda ale sklízí kritiku, že jste teď rozdali na odměnách víc, než si dovolily minulé vlády.
Jak kde. Já jsem na úřadu vlády přijal rozhodnutí, že maximální výše odměny jednoho pracovníka nesmí přesáhnout 25 procent jeho celoročního platu. Nebudou se tu opakovat situace z doby Petra Nečase, kdy někteří úředníci dostávali sto procent svého platu na odměnách. Takové extrémy už tu nebudou, nebudou tu žádní oblíbenci, kteří budou dostávat statisícové odměny. Do doby zákona o státní službě to záleželo na vedoucích úřadů, pak už je zákonný limit, dané maximum pro odměny, a tak bude státní správa v budoucnu fungovat. Jsem strašně rád, že se zákon o státní službě podařilo prosadit, nejen kvůli EU, ale hlavně kvůli státní správě. Povede to k jejímu zkvalitnění a nestrannosti, byť ten náběh nebude vůbec jednoduchý.

Jak to poznají občané? Budou na úřadech menší fronty?
Zákon bude především znamenat kvalitnější úředníky, a to i z hlediska jejich rozhodování. Nejde jen o fronty na úřadech, ale také o to, aby byly dodržovány a naplňovány zákony. Pokud se po každých volbách nebudou konat rozsáhlé čistky, a to se týká všech, nejen opozice, tak to časem povede ke zkvalitnění státní správy. Prostě to budou dělat lidé, kteří té práci rozumí, a ne proto, že mají kontakty na politické hnutí, které vyhrálo volby. Politické nominace budou výrazně omezeny, budou se týkat nejbližšího okruhu spolupracovníků ministrů, velká část státního aparátu bude chráněna vůči neodůvodněným změnám. Je to výrazná změna, nikdy to tady v posledních 25 letech nebylo, ale doufám, že pro občana a podnikatele to přinese kvalitnější servis. Podobně jako novela zákona o EIA (zákon o vyhodnocení vlivů na životní prostředí) to byl dlouhodobý požadavek Evropské komise, minulé vlády ho ignorovaly, my jej museli během několika měsíců vyřešit. Možná to řešení není úplně dokonalé, příští vlády mohou udělat novely, ale umožní nám to od příštího roku čerpat evropské peníze.

Opozice varuje, že po přijetí této novely se už u nás nepostaví žádná stavba.
Opozice měla několik let na to, aby to vyřešila. Pan Chalupa (exministr životního prostředí za ODS) dostal několik upozornění z Bruselu, že nemáme harmonizovaný zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Když jsme přišli do vlády, tak EK už přímo navrhovala, že zastaví čerpání z evropských fondů. My jsme během několika hodin museli tu krizi vyřešit, dohodli jsme se, že novelu uděláme, slib plníme, zákon je na cestě do Senátu. Musíme ho schválit, jinak nedostaneme příští rok z eurofondů žádné prostředky. Hledáme takovou cestu, aby se nezastavila výstavba, nicméně to, že opozice řadu let tento problém ignorovala, nás dostalo do krajní situace. Řešení, které jsme zvolili, nám garantuje to, že můžeme rok fungovat v tomto režimu, a pak by měla přijít celková novela stavebního řízení.

Když už bilancujeme, jak na vás působí kroky prezidenta Miloše Zemana, zejména ty z posledních měsíců?
Pana prezidenta jsem ve druhém kole prezidentské volby volil. Dává mi to tedy jisté oprávnění ho kritizovat, pokud mám pocit, že se nechová v souladu s mojí představou. Mám pocit, že těch 11 měsíců jsem se snažil o to, abychom s panem prezidentem intenzivně komunikovali. Nejvyšší ústavní činitelé spolu musí mluvit, i když mají na některé věci odlišné názory. Jsem také rád, že jsme se dohodli na systému koordinace zahraniční politiky. Slibuji si od toho, že budeme schopni lépe reprezentovat ČR v EU, NATO, ale i třeba v Rusku. Neznamená to ale, že bychom se měli na všem shodnout. Nesouhlasím třeba s představou pana prezidenta, že by se Ukrajina měla „finlandizovat“.

Je podle vás Miloš Zeman dobrý prezident?
V řadě situací mám pocit, že je dobrý prezident. Pak vždycky jednou za čas přijde nějaký výrok, nějaké gesto, které mě o tom nutí pochybovat. Nicméně je schopen zastávat funkci prezidenta ČR, je to zkušený politik, má leccos za sebou, a věřím, že ty zkušenosti mu umožňují, aby jako prezident dobře fungoval do konce svého mandátu (začátek roku 2018).

Někteří politici ČSSD v souladu s prezidentem v minulosti zpochybňovali sankce vůči Rusku. Teď se z hospodářské krize v Rusku zdá, že sankce fungují.
Není to tak jednoduchá ekonomická otázka. Struktura ruské ekonomiky je dlouhodobě založena na vývozu surovin. V okamžiku, kdy mimo jiné i v důsledku těžby břidlicového plynu se ceny ropy a plynu výrazně snížily, tak by to Rusku způsobilo problém bez ohledu na to, jestli je tu nějaká ukrajinská krize a ekonomické sankce ze strany Evropy. Ty sankce zúžily manévrovací prostor Ruska, prohlubují jeho ekonomický propad, ale ke krizi by došlo, i kdyby tady ukrajinská krize nebyla. Nikdo v Evropě ani ve světě nemůže mít zájem na dlouhotrvající hospodářské krizi, vedlo by to k bezpečnostní nestabilitě v Rusku. Potřebujeme Rusko jako partnera, se kterým je potřeba udržet komunikaci, pokud jde například o otázku Sýrie nebo otázku boje s islámskými teroristy. Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, má velký vliv na to, co se děje v zahraničněpolitické bezpečnostní oblasti. Nehledě na to, že ruská hospodářská krize může negativně ovlivnit evropskou ekonomiku. ČR hledá nové exportní trhy. Celý ten obrat k Číně je mimo jiné důsledek toho, že hledáme substituci za ruský trh, který se začal v posledních měsících uzavírat.

Zdroj: Právo