Lidé, kteří celý den pečují o člena rodiny, dosáhnou snadněji na dlouhodobé ošetřovné neboli ošetřovatelské volno.

Zkrátí se podmínka hospitalizace, u nevyléčitelně nemocných se úplně zruší. Na žádost o přiznání dávky dostanou zájemci delší dobu než doteď.

Podmínky pro získání dlouhodobého ošetřovného se zmírní. Senátoři ve středu večer schválili návrh skupiny poslanců ČSSD, s nímž přišli už na konci roku 2019. Poslanci podpořili novelu na konci července. Teď už ji musí jen podepsat prezident, což by měla být formalita. Změny mají fungovat od ledna 2022.

Pro nárok na dlouhodobé ošetřovné má u těžce nemocných nebo zraněných lidí nově stačit aspoň čtyřdenní hospitalizace v nemocnici, dosud je potřeba aspoň sedmidenní. Počítá se do ní i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho.

„Dosavadní podmínka alespoň sedmidenní hospitalizace je neúměrně dlouhá. Průměrná doba hospitalizace se stále snižuje, nové léčebné metody umožňují potřebnou dobu snižovat. V současné době činí průměrná doba hospitalizace zhruba pět dní, když od roku 2017 došlo k jejímu zkrácení téměř o dva dny,“ říká poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD), která zmírnění prosazovala.

Druhá základní podmínka se nemění. Jde o „předpoklad, že zdravotní stav osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů“.

Kdo se bude doma starat o nevyléčitelně nemocného, může nově získat dlouhodobé ošetřovné i bez potřebné doby hospitalizace. Podle schválené novely není od roku 2022 nutné splnit tuto podmínku u osob, které „vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí“. Jde o stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý, neustále se zhoršující, s očekávaným úmrtím v krátké době.

„Tím se odstraní dosavadní znevýhodnění těch ošetřovaných osob, které nebyly pro svůj vážný zdravotní stav hospitalizovány. Půjde zejména o pacienty v terminální fázi onkologické nemoci, se selháváním životně důležitých orgánů (srdce, plic, jater), se spinální svalovou atrofií nebo jiným neurologickým postižením v konečné fázi života,“ vysvětluje Gajdůšková.

Třetí změna se týká lhůty pro podání žádosti o dlouhodobé ošetřovné, respektive pro její první krok. Nově bude možné požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče do osmi dnů po skončení hospitalizace. Podle dosavadních pravidel o tom rozhoduje lékař v den propuštění ošetřované osoby. Zájemce, který o takové rozhodnutí požádá třeba jenom o den později, už má smůlu.

Osmidenní čas na rozmyšlenou má odstranit dosavadní „neodůvodněně tvrdé dopady“ na ošetřovanou osobu a její rodinu, pokud přišli o nárok na dlouhodobé ošetřovné jenom proto, že v den propuštění nepožádali o vydání rozhodnutí. Novela původně počítala s patnáctidenní lhůtou, poslanci ji nakonec upravili na kompromisních osm dnů.

Dlouhodobé ošetřovné je dávka nemocenského pojištění. Funguje teprve od června 2018. Využít ji mohou zaměstnanci i podnikatelé, pokud v rámci sociálního pojištění mají nemocenské pojištění. Dlouhodobé ošetřovné loni čerpalo 4645 lidí, v roce 2019 to bylo 4255, vyplývá ze statistik České správy sociálního zabezpečení. V průměru ho každý měsíc pobíralo 1032 lidí.

Při splnění dalších podmínek mají nárok:

  • manžel ošetřované osoby nebo její registrovaný partner,
  • příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
  • manžel, registrovaný partner nebo druh osoby uvedené v předchozí odrážce,
  • druh ošetřované osoby nebo jiný člověk žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Takzvané ošetřovatelské volno může trvat až 90 dnů, členové rodiny se při jeho čerpání mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent svého vyměřovacího základu, tedy zjednodušeně řečeno 60 procent hrubé mzdy – čím víc člověk vydělával, tím víc se mu základ krátí takzvanými redukčními hranicemi.

Zaměstnavatel musí zájemci o dlouhodobé ošetřovné poskytnout pracovní volno (bez náhrady mzdy, protože dávku platí stát), pokud neprokáže, že mu v tom brání vážné provozní důvody.

Vedle dlouhodobého ošetřovného schválili senátoři také zmírnění podmínek pro klasické (krátkodobé) ošetřovné. Nárok na něj bude mít od roku 2022 také člen rodiny, který s ošetřovaným člověkem nebydlí ve společné domácnosti. Podrobně jsme to popsali v samostatném článku.

Zdroj: peníze.cz