Alfréd Meissner na sebe poprvé výrazně upozornil v rámci nově ustaveného československého státu právě v hektickém období konstituování jeho demokratických institucí po převratu dne 28. října 1918. Tehdy jako referent ústavní komise Národního výboru dostal za úkol (ve spolupráci s Václavem Boučkem, Karlem Englišem, Antonínem Švehlou, Emilem Frankem a Janem Šrámkem) vypracovat návrh prozatímní ústavy nového státu.