Kdo sleduje dění ve Zlínském kraji a jenom trochu umí objektivně hodnotit, musí dojít k závěru, že současné vedení kraje se nepovedlo.

Vedení kraje své neúspěchy hází na jiné, především na ČSSD, a tak je třeba sdělit veřejnosti, jak se věci mají. Pokud se chce sociální demokracii něco vytýkat, tak je třeba připomenout, že ČSSD byla ve vedení kraje v letech 2008 – 2016. Už čtvrtým rokem je u kormidla KDU-ČSL. A když se podíváme, za které oblasti odpovídá, tak zrovna tam vidíme nejvíce problémů.

Největší problémy zažívá kraj ve zdravotnictví. Nejen že se nerealizovala výstavba „nové interny“ v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen KNTB), byť na ni ČSSD zajistila stavební povolení i peníze. Navíc došlo k personálnímu rozvratu s odvoláním téměř dvou desítek primářů. V důsledku vzniklé situace a klimatu v KNTB následovaly odchody mnoha lékařů. Personální problémy jsou i v dalších krajských nemocnicích, nová budova interny ve Vsetíně je kvůli nedostatku zdravotníků zčásti mimo provoz.

Urputnost v prosazování nové nemocnice v Malenovicích vyvrcholila dne 16. 12. 2019 na krajském zastupitelstvu. V závěru jednání byl nečekaně na program zařazen bod o výstavbě nové krajské nemocnice a tou nejtěsnější většinou byl schválen. Největší investice v dějinách Zlínského kraje byla schválena naprosto pokoutně a nedůstojně, bez projednávání a neveřejně (veřejnost neměla možnost se vyjádřit). A také bez jasné vize financování.

Vraťme se nyní do historie, kdy KDU-ČSL v letech 2000 – 2004 měla svého hejtmana a ve své gesci také oblast zdravotnictví, konkrétně za ni v pozici radního zodpovídal Jiří Čunek.

V tehdejší koalici prosadili materiál zvaný koncepce, byť jí nebyla, protože de facto šlo o vize příslušných primariátů v jednotlivých oborech v té nejlepší možné úrovni, což je pochopitelné. Co však bylo špatně a na to ČSSD upozorňovala, že nebylo stanoveno, zda to tak bude v daném oboru v každé nemocnici, kdy to bude a zda na to bude! To vedlo ve svém důsledku (z titulu jakési prestiže) k neuvážlivému nákupu přístrojů a zařízení bez ohledu na to, zda jich bude všude potřeba. Nákup šel na úkor úhrady za léky a zdravotnický materiál, čímž došlo k prodloužení lhůt splatnosti o více než jeden rok a k přirážkám dodavatelů o více jak 25 % k ceně. Toto byla jedna z výrazných příčin zadlužení nemocnic spolu s nespravedlivými úhradovými vyhláškami. Nejtragičtější dopady měla vyhláška o úhradách zdravotní péče z r. 2013.

A s tímto vším jsme se pak my – ČSSD, museli vypořádat, protože to vedlo k zadlužení krajských nemocnic. Zároveň byl snížen podíl sdílených daní z RUD (rozpočtové určení daní) pro kraje z hodnoty 8,92 % na 7,86 %. Pro Zlínský kraj to znamenalo v roce 2009 proti roku 2008 hned mínus 313 milionů 894 tisíc korun a to v době recese. Tento propad znamenal, za období platnosti tohoto koeficientu, že Zlínský kraj přišel o více jak 1,5 mld. Kč.

Přesto i za této situace se podařilo nemocnice v období 2012 – 2016 oddlužit. Jen v KNTB zůstal dluh 200 mil. Kč. Nemocnice ve Zlínském kraji dosahovaly kladného hospodářského výsledku. Na konci roku 2016 jsme předávali kraj s částkou 1 miliarda 750 milionů korun na účtech kraje i záměrem ji využít zejména na výstavbu nové interny v KNTB. Kraj v tuto dobu také nesl na bedrech dluh v obdobném objemu jako naspořené prostředky. Čerpal totiž půjčku Evropské investiční banky, díky níž mohl na každou korunu získávat další 3 koruny z evropských dotací, takže se podařilo získat pro Zlínský kraj 6 miliard korun na krajské investice.

A díky tomu jsme spravili krajské silnice včetně mostů, ručili jsme za úvěr nemocnici v Uherském Hradišti, realizovala se výstavba nové interny a patologie s laboratořemi ve Vsetíně, postavili jsme nové domovy pro seniory ve Valašském Meziříčí, Luhačovicích a Vsetíně, domovy se zvláštním režimem a nová chráněná bydlení po celém kraji. A tak bychom mohli pokračovat ve všech dalších oblastech, ale učiníme tak pouze odkazem na výroční zprávy Zlínského kraje v daných obdobích.

Tak se ptejme, jak hospodaří současné vedení Zlínského kraje, když poté co se tento koeficient vrátil na hodnotu 8,92 % podílu na sdílených daních pro kraje, to znamenalo v roce 2017 plus 820 milionů 800 tisíc korun, v roce 2018 plus jedna miliarda 62 milionů korun a v roce 2019 už to byla jedna miliarda 79 milionů korun pro Zlínský kraj proti roku 2008. Tedy jaké investice byly realizovány a jaké zadlužení zůstává?

ČSSD může s čistým svědomím složit tento účet, což se současnému vedení nepovede.