V zaběhlých a standardních demokraciích je zvykem, že se politické strany navzájem odlišují svými politickými programy a také skupinami voličů, pro které jsou tyto programy určeny. Problém střídání levicových a pravicových vlád v globální ekonomice a v liberální demokracii obrousil politické rozdíly a do popředí se dostal politický pragmatismus, který reagoval na rychle se měnící společnost. Přesto tato změna nebyla dostatečně rychlá a proto se k moci začaly dostávat protestní strany a zejména protestní hnutí, jejímž smyslem bylo nalákat voliče proti současnému establišmentu. Ten totiž podle populistů není schopen řešit základní problémy dneška, jako je migrace, zhoršení bezpečnosti či strach šířený společností.