V poslední době se mi dění kolem mé strany nesleduje lehko. Bolí a zároveň zlobí mě komentáře, které postrkují sociální demokracii do role užitečných idiotů, či v lepším případě obětních beránků. Vyskytnou-li se u nás odlišné názory, už je oheň na střeše a bezpochyby to s námi jde z kopce. Normou je teď přece nerozborná stranická jednota, nebo ne?