Diskuse o dvouletých dětech ve školkách je mnohdy velmi ostrá a konfrontační. Snad bude vhodné vložit do ní i jiný pohled - že třeba nejsme a priori navzájem nepřátelé, ale jsme lidé, kteří hledají společnou řeč ve společné zemi a že ji hledají bez toho, aby se navzájem uráželi. Byla bych skutečně šťastná, kdyby to šlo tak, jako píši v onom dopise maminek, dětí a učitelek politikům. Kdybychom se alespoň o budoucnosti našich dětí dokázali bavit bez vulgarit a vzájemného napadání. Nebo toho chci moc?