Divím se, že po mé návštěvě ještě Národní divadlo vůbec stojí. Údajně jsem ohrozil bezpečnost provozu, kolektivní vyjednávání s odbory a svobodu umělecké tvorby. Rozhořčení sdílí plejáda známých jmen z Prahy i okolí. V minulosti mne často napadalo, že je těžké soudit umělce, kteří ve Zlaté kapličce podepisovali v roce 1977 tzv. Antichartu. Nebylo to tehdy asi jednoduché rozhodování. A jak říká Shakespeare, „statečných se v každé době najde maximálně na prstech jedné ruky“. O to víc se divím, jak rychle se může něco podobného odehrát dnes. Jak ještě po letech se tu a tam vynořuje nechvalně známá „jednotná kulturní fronta“.